Sestřelení malajského boeingu nad Doněckem, od něhož uplynul dnes právě rok, se stalo rozhodujícím momentem v "ukrajinské krizi": Nejen na bojové frontě, kde právě loni v červenci došlo k mohutné ofenzivě ukrajinské (respektive kyjevské) armády, podporované západními žoldáky, ale především v propagandistické válce proti Rusku. Před rokem jsme psali: nevyšetří se nic. Po dvanácti měsících to stále platí. Následky však byly v každém případě katastrofální – a neseme je dodnes.

Masáž letadlem

Rozpoutání hysterické protiruské kampaně je tím hlavním. Dnes již málokdo soudný pochybuje o tom, že atentát na letadlo byl akcí kyjevské junty, pravděpodobně předem připravenou a koordinovanou se západními tajnými službami. Ještě zajímavější je ale „akce“, která následovala – a která měla za cíl zdiskreditovat domobranu v Doněcku a zároveň ukázat na údajného viníka celé tragédie - Vladimíra Putina.

Západní veřejnost tak měla být připravena nejen na přijetí protiruských sankcí, ale také na případná "odvetná" zvěrstva, kterých se nelegitimní kyjevská vláda při trestné výpravě proti vlastnímu obyvatelstvu dopustí. Což bylo jistě moudré opatření, protože se tak dělo a děje dodnes.

Hlavním cílem však bylo připravit západní veřejné mínění na masivní vojenské akce u ruských hranic. Válka proti Rusku, jejíž přípravy běží bez ohledu na politický vývoj v Evropě i v USA rok od tragédie na plné obrátky, je jen občas zakryta nějakými jinými událostmi. Může však stále vypuknout prakticky kdykoli.

Problém velké lži

Povedlo se? Byli strůjci atentátu na civilní letadlo úspěšní? Tak napůl. Háčkem je samotný nástroj: všudypřítomná lež, která se stala základním "střelivem" v propagandistické válce, s sebou současně nese i povinnost lhát ve všem a do důsledku. Pokud se začnou v gigantické lživé konstrukci objevovat trhliny, má to katastrofální důsledky.