Před pár dny uplynul rok od chvíle, kdy byl Západem organizovaný státní převrat na Ukrajině "legalizován": Celým národem demokraticky zvolený - a pučisty věrolomně svržený - prezident Janukovyč byl "nahrazen" Petro Porošenkem, jenž se tak stal fakticky západoukrajinským prezidentem. Východ země státní převrat neuznal a voleb se nezúčastnil.
Právě před rokem, na začátku června, proto junta zahájila proti vzbouřencům ofenzívu v celé oblasti fronty. Přestože neuspěla a byla nakonec donucena přistoupit na "minské dohody", s přicházejím létem dostala opět chuť. Zdá se, jako by si "oslavou výročí" chtěla krachující pučistická moc připomenout svou "hvězdnou hodinu". Jak jinak než rozpoutáním dalších krvavých lázní: Na Donbas se po čtyřech měsících relativního příměří opět vrátila válka.
Hrdinský boj - proti civilistům
Již před týdnem Kyjev zahájil rozsáhlou operaci pomocí dělostřelectva a raket. Zdálo se, že domobrana tím byla zpočátku trochu zaskočena - i pro to, že většinu svých těžkých zbraní stáhla podle minských dohod za demarkační linii. Po týdnu však těžkou techniku přesunula zpět na frontu a síly se tak opět vyrovnaly.
>I když se Kyjev chlubí vojenskými úspěchy - například čtvrteční likvidací osmdesáti „separatistů“ - podle očitých svědků jde spíše o propagandu. Ztráty na obou stranách jsou podle pozorovatelů nicméně skutečně opět mimořádně velké. Jde o desítky mrtvých a stovky zraněných. Tak jako před rokem Kyjev ostřeluje města včetně metropole Doněcku, na který opět dopadají rakety a dělostřelecké granáty. Civilní obyvatelstvo Donbasu, které se jen nedávno začalo zvolna vzpamatovávat z přestálých hrůz, je tak opět předmětem hlavního útoku.
Boje v první linii - Marinka
Boje o každý metr
Nejhorší situace panuje v okolí Doněcku u obcí Marinka a Krasnogorovka, kde byly boje v posledních dnech nejtvrdší. Novinkou je, že ukrajinská strana kromě "tradičních" raket Grad a minometů nasadila podle přímých svědků zřejmě také zahraniční jednotky s velmi účinnými raketovými systémy, s nimiž dosud domobrana nemá zkušenosti. Stejná situace panuje i na jihu u Mariupole, kde nejtvrdší boje probíhají u obce Širokino, o niž se svádějí boje již několik týdnů.
Boje u obce Širokino
Urputné boje o každý metr ohrozily i donbaské horníky. Pod zemí jich tento týden uvízlo skoro tisíc poté, co ostřelování přerušilo dodávky elektrického proudu. Záchranáři postupně většinu z nich dopravili na povrch a do druhého dne už byli všichni z podzemní evakuováni. V pátek se také podařilo na šachtách obnovit znovu dodávky proudu.
Vyprošťování horníků z dolů u Doněcka
Je třeba si však především položit otázku, co vedlo k tomuto dramatickému zhoršení situace. Proč Kyjev tak flagrantním způsobem porušil křehké minské dohody. Nezapomínejme, že těsně před začátkem ofenzivy mělo v Minsku proběhnout další jednání, s cílem dále stabilizovat příměří. Tomu chtěl velmi pravděpodobně Kyjev zabránit. Kvaziprezident Porošenko samozřejmě nemá zájem na zklidnění situace. Kdyby pro nic jiného, tak proto, že by přinesla faktické rozdělení země a samostatnost Doněcké a Luhanské lidové republiky.
Ví také, že premiér Jaceňuk se nesmířil s minskými dohodami, ke kterým byl Porošenko dotlačen především Angelou Merkelovou. A vnitřní boj mezi pučisty není o nic méně zavilý, než ten na východě země. Jen méně viditelný. Jde v něm však o totéž: Moc, která znamená přerozdělování miliard dolarů či eur - hlavní důvod proč oligarchové souhlasili s "Majdanem" a podpořili státní převrat. Teď se o ně perou.
Nebo jde ještě o víc?
Porošenko si samozřejmě uvědomuje, že katastrofální politická a ekonomická situace, do které Ukrajinu po roce svého prezidentování přivedl, se už nedá vyřešit ničím jiným než válkou. Nespokojenost obyvatelstva s jeho vládou je obrovská a jediné, čím zatím může svůj pád brzdit, je stálé zostřování bojů na východní frontě.
Tisíce lidí žádali v Kyjevě v sobotu 6. června odchod Petra Porošenka
Na ty může svalovat nejen vinu za ekonomický rozval země, ale také jimi zdůvodňovat rozsáhlé represe vůči ruskojazyčnému obyvatelstvu, k nimž dochází na celém pučisty ovládaném území Ukrajiny. Ty nejtvrdší „akce“, včetně poprav (veřejných i tajných) mnoha aktivistů probíhají především v Charkově a v Oděse. Slavjansk a Kramatorsk jsou už z velké části "etnicky vyčištěny".
Právě Oděsa je místem, kde před rokem přistávaly vojenské posily NATO zapojující se do bojů na Donbasu. Zde přistála i polská dělostřelecká brigáda, která závažným způsobem promluvila před rokem do bojů o Doněck. A je velmi pravděpodobné, že pokud dojde v letních měsících k útoku na Podněstří, kde má Rusko několik tisíc vojáků, stane se Oděsa hlavním uzlem pro zásobování nově otevřené fronty.
Mezinárodně hledaný zločinec gubernátorem
Svědčil by o tom i fakt, že Porošenko jmenoval gubernátorem Oděské oblasti bývalého prezidenta Gruzie, dnes mezinárodně hledaného zločince Michaila Saakašviliho, od kterého se již odvrátili i mnozí jeho někdejší západní podporovatelé - ovšem kromě Washingtonu. Aby Saakashvili mohl tuto pozici zastávat, použil Porošenko svůj starý trik s dekretem a udělil tomuto sociopatovi ukrajinské občanství.
Nový oděsský gubernátor je v Gruzii stíhán a vyšetřován. Na jaře 2014 jej gruzínská vláda obvinila kromě jiného ze zpronevěry tisíců dolarů, které rozházel za večírky a dary pro své blízké. Je také obviněn z překročení pravomocí během zásahů policie při protivládních protestech v Tbilisi, při nichž byli v listopadu 2007 těžce zraněny desítky lidí. A v neposlední řadě jej policie stíhá pro útok na televizní stanici Imedi a rozkradení majetku jejího zakladatele.
Oděsa jako nástupiště pro boj s Podněstřím
Právě tento zahraniční „odborník“ (další vidíme v "mezinárodní" ukrajinské kabaretní Jaceňukově vládě) a již poněkud opotřebovaná loutka Washingtonu má zajistit vyčištění oděskéhpro regionu, který k plánované operaci proti Podněstří Kyjev musí Washingtonu zajistit.
Ruský politolog Valerij Pjakin o dění na Ukrajině i ve světě
Pokud se k tomuto naprosto šílenému dobrodružství Američané skutečně odhodlají, musejí mí Oděsu plně pod kontrolou. K této černé práci dosadili svého Saakašviliho, který je na nich absolutně závislý. A Oděsa je veledůležitý přístav, kde mohou kotvit lodě amerického námořnictva. Je totiž vzdálena necelých 100 kilometrů od podněsterského hlavního města Tiraspol ovládaného proruskými silami.
Podněsterská republika je v současné době ve složité situaci. Z obou stran je sevřena do amerických kleští - ze západu ji blokuje Moldávie, z východu Ukrajina. V případě útoku bude proto velmi obtížné Podněsterskou republiku ubránit.
Česká armáda pod velením Wehrmachtu?
V ruských médiích se nyní stále častěji objevují zprávy, že se chystá mimořádné zasedání parlamentu, které má zmocnit prezidenta Putina k nasazení ozbrojených sil mimo území Ruska. Podle některých pozorovatelů by mohlo jít právě o snahu uchránit ruskojazyčné obyvatelstvo Podněstří.
Toho si je vědom nejen Porošenko ale také stratégové NATO. Proto tak intenzivně budují základnu v polském Štětíně, kde již více než rok probíhá výstavba rozsáhlé vojenské infrastruktury, umožňující nástup desetitisíců jednotek prvního sledu.
Je znepokojivé, že na štětínskou základnu posílají tento týden své nejlepší armádní jednotky další a další západoevropské země - včetně České republiky. Jak ve čtvrtek sdělil ministr obrany Martin Stropnický: „ČR se rozhodla přičlenit sedmou mechanizovanou brigádu k mezinárodnímu velitelskému centru v polském Štětíně,"oznámil po jednání s německou ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou. Podle něho by se mohla stát česká brigáda součástí německé divize a měla by bojovat pod německým velením (!).
Příprava Operace Barbarossa číslo dvě tedy, zdá se, nabírá na obrátkách. S tím rozdílem, že tentokrát i česká armáda bude začleněna do jednotek Wehrmachtu, které v případě amerického pokynu půjdou ve stopách svých "slavných" předchůdců. Ostatně - právě o tom je od počátku "ukrajinská krize" i její aktuální zdramatizování.
Pokud k tomu dojde, bude vše dovedeno - prakticky i symbolicky - k téměř úplné dokonalosti. S tím rozdílem, že po této válce už nebudeme patřit k vítězům.
Žádní totiž nebudou.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
