Je to již dva roky od chvíle, kdy americká administrativa se svými vazaly z EU spustila na Ukrajině riskantní operaci "Majdan". Byla primárně namířená proti Rusku a měla charakter zatažení za záchrannou brzdu. Demokraticky zvolený prezident Janukovyč, který odmítl podepsat "otrockou" smlouvu s EU, byl odstraněn ozbrojeným státním převratem a moc převzaly polo (či zcela) fašistické skupiny podřízené místním oligarchům závislým na dolarech a eurech. Cesta k hranicím Ruska tak byla otevřena.
Již dvě ohniska války
Začalo to, čemu se začalo říkat "ukrajinská krize". Šílený pokus, který opět přivedl svět na pokraj vojenské konfrontace mezi Západem a Východem a jenž se zatím - velmi nestabilně - "zaparkoval" do podoby druhé Studené války. Mezitím pozornost světa upřenou na ukrajinské bojiště překryly jiné (stejně uměle vyvolané) krize a jiné války. V poslední době pak zvláště migrantská vlna - a na bojišti ta zcela klíčová, syrská.
Zatímco osvobozenecké boje Syřanů proti Američany a Saúdy podporovaným islamistům nabírají díky ruskému angažmá na intenzitě (dnešní bombardování syrské armády americkou koalicí to dokládá nad jiné přesvědčivě), fronta na Ukrajině zdánlivě zamrzá.
I přes diverzní akce a snahu o udržování napětí ze strany nácků z Pravého sektoru a Národní gardy se nedaří rozfoukat plamínek, který by opět přerostl ve válečný oheň a roztočil tak další spirálu násilí. Ukrajina se mezitiím jako stát pomalu rozpadá. Ilustruje to i fakt, že ve veřejném prostoru se stále více prosazují fašistické síly a teroristické praktiky. Takový je zatímní účet "barevné revoluce", amerického "vývozu demokraci" na východní výspu Evropy.
Teroristická demokracie
Osobitý druh „teroristické demokracie“, který se na Ukrajině už dva roky etabluje, výstižně charakterizuje specifická "soudní reforma" z Oděsy. Města, kde je gubernátorem a garantem veřejného pořádku americký chráněnec a bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, o jehož vydání k trestnímu stíhání již delší dobu Gruzie usiluje.
V říjnu komise Rady Evropy zveřejnila skandální zprávu o tom, že při vyšetřování masakru v Oděse (2. května 2014), při němž byly zavražděny upálením desítky lidí, došlo k manipulacím a pochybením ze strany státních orgánů, stojících otevřeně na straně ukrajinských neonacistických sil. Podle této zprávy se "banderovci", kteří byli z vražd usvědčeni, pohybují na svobodě, zatímco na svědky a rodinné příslušníky obětí je vyvíjen velký nátlak a někteří z nich jsou dokonce již půldruhého roku ve vazbě. Teprve po zveřejnění této zprávy bylo nakonec pěti z nich, zároveň představitelům "Antimajdanu", dovoleno vyjít z vězení na kauci. Na ni se složili Oděsané za jediný den.
Ihned po rozhodnutí o jejich propuštění dorazili teroristé z Pravého sektoru do budovy místního soudu. Obklíčili soudce, kteří případ vyšetřují, a přinutili je podepsat prohlášení, že odstupují "z vlastního rozhodnutí". Nikdo z mnoha přítomných policistů se jim v tom nepokusil zabránit. Kdokoli v kukle a maskáčích dnes tedy může na Ukrajině korigovat rozhodnutí soudu. Nejde však jen o ojedinělý incident, ale řízenou metodu. Maskovaní banderovci se nezapomněli pochlubit svým činem na sociálních sítích, kde jej komentovali vysvětlením, že "soudní reforma začala".
Energetická a námořní blokáda Krymu
Jejich kolegové z Pravého sektoru z Chersonské oblasti spolu s islamisty rekrutovanými z řad Krymských Tatarů rovněž vzali věc do vlastních rukou. Nedávno vyhodili do povětří sloupy elektrického vedení mířícího na osvobozený Krym. Tito "aktivisté" (takto jsou "hodní" teroristé označováni v některých našich médiích) navíc pohrozili blokádou Kerčského průlivu, přes který vede fakticky jediná zásobovací a dopravní trasa mezi Krymem a ruskou pevninou. Námořní blokáda by měla podle plánů teroristů napojených na kyjevskou vládu a americké tajné služby Krym zcela izolovat.
Jsme zjevně svědky koordinovaného postupu s cílem dostat pozapomenutou krmskou agendu opět na "válečný stůl". V relativním klidu a spokojenosti žijící obyvatelé poloostrova začleněného po letech zpět do Ruské federace o jakékoliv podobné "záchranné akce" samozřejmě nestojí. Co je však závažnější: Rozsah a příprava takto rozsáhlé operace musela probíhat v úzké koordinaci se "zahraničními specialisty". To dává výhrůžkám námořní blokádou daleko zlověstnější rozměr.
Ochromení lodní přepravy přes Kerčský průliv by bylo pro Krym opravdu velkým problémem. Sergej Aksjonov, současný krymský gubernátor, něco takového ale nehodlá dopustit. "Kerčský průliv je plně pod správou Ruska. Jen ať přijedou, přivítáme je. Tribunál se bude konat v Simferopolu, kde bude i vykonán rozsudek," uvedl Aksjonov. Rusko intenzivně připravuje výstavbu mostu, ten má stát ale až v roce 2018.
Co žádal Joe Biden
O tom, že je situace kolem Krymu vážná, a že snahy vytáhnout toto území opět na geopolitickou šachovnici jsou realitou, svědčí i nenadálá návštěva ruského prezidenta Vladimíra Putina. Ten minulý týden přijel podpořit Krymčany zasažené energetickou blokádou. Urychleně dal podnět k budování dálkového podmořského vedení z ruské pevniny. Energetický most, jímž bude elektřina na Krym proudit z ruského Krasnodarského kraje, by měl krizi vyřešit. První etapa energetického mostu má být hotova do 20. prosince a druhá pak do června příštího roku.
O úsilí o eskalaci konfliktu na Ukrajině svědčí i dlouhý listopadový "korupční" telefonát viceprezidenta Spojených států Joe Bidena, jenž slíbil ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi finanční injekci ve výši 1 miliardy dolarů - pro boj s korupcí. Tématem rozhovoru byla kromě stále se zhoršující ekonomické situace Ukrajiny i situace na Donbasu. Podle dobře informovaných zdrojů Biden tlačil na Porošenka, aby nenechal konflikt vychladnout a Rusko "odpočinout".
Kyjev také oznámil, že nehodlá vracet dluh Rusku dluh čítající více než 3 miliardy dolarů ani poté, co Moskva nabídla splátkový kalendář. Spojené státy současně minulý týden odmítly poskytnout záruky Rusku za ukrajinské dluhopisy. "Tento týden jsme obdrželi oficiální odmítnutí americké vlády poskytnout záruky za ukrajinské závazky. Nezbývá nám tak nic jiného než zahájit právní kroky proti Ukrajině, pokud tento dlužník 20. prosince kompletně nesplní své závazky," citovala agentura RIA ruské ministerstvo financí.
Dezerce generálu SBU
Postupný rozklad ukrajinského státu dokládají i stále častější dezerce nejvyšších armádních představitelů. Po květnové přeběhnutí generála Alexandra Kolomce do Doněcka, jej minulý týden následoval i generálmajor Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Alexander Treťjakov. "Je připraven spolupracovat s orgány republiky," cituje Doněcká tisková agentura zástupce ministerstva. Treťjakov vyzval lid Ukrajiny, aby svrhl režim, který se chopil moci v zemi po převratu z roku 2014 pomocí zahraničních sil i aktivnímu zapojení neonacistů.
Od srpna letošního roku přešlo na stranu Doněcké lidové republiky podle hlavního vojenského prokurátora Anatolije Matiose přes osm tisíc příslušníků ukrajinských ozbrojených složek, mezi nimi mnoho důstojníků včetně několika generálů. Ochota Ukrajinců bojovat za americké zájmy na východě proti Rusku je den ode dne menší.
Právě to je zřejmě jeden z důvodů, proč Američané potřebují fouknout do skomírajícího plamínku a rozproudit znovu vojenské operace na východě Ukrajiny.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
