Václav Danda: V Bulharsku a Moldávii pokračuje "trumpovská" voličská vzpoura

17.11.2016 12:48

Václav Danda komentuje vítězství národně orientovaných prezidentů v Bulharsku a Moldávii jako další signál o zvedající se vlně lidové vzpoury (nejen) v Evropě.

Václav Danda: V Bulharsku a Moldávii pokračuje "trumpovská" voličská vzpoura
Foto: Wikipedia, uživatel Perconte
Popisek: Balkán

Zvolený prezident Spojených států Donald Trump si v pondělí telefonoval s Vladimírem Putinem o "partnerském dialogu" a oboustranné chuti po znormálnění vztahů mezi dvěma hlavními jadernými velmocemi. V tutéž dobu ještě v některých amerických městech doznívaly "filantropem" Sorosem organizované a financované pouliční protesty proti nové hlavě státu a v Bruselu se unijní "věrchuška" radila, jak zachránit, co se dá. Na mimořádném nočním zasedání ministrů zahraničí, které mělo sladit noty ve vztahu k budoucí nové americké administrativě se ovšem projevila nejednota v přístupu jednotlivých evropských zemí k Trumpově "voličské revoluci".

Pohřební večeře

Neúčast zástupců Francie, Velké Británie a Maďarska naznačuje, že se trhlina po amerických volbách v bruselském táboře míru a socialismu začíná povážlivě zvětšovat. Část kovaného tvrdého jádra reprezentovaného soudruhy ze socialistické internacionály - takzvanou šéfkou evropské diplomacie Federicou Mogheriniovou a německým ministrem zahraničních věcí Frankem-Walterem Steinmeierem (ten by se měl stát brzy německým prezidentem), jimž přizvukuje i náš ministr Zaorálek - se přiklání k sebevražedné variantě: odpovědět na brexit a zvolení Donalda Trumpa dalším utažením unijních šroubů a "federalizovat" rozpadající se EU například i vytvořením "evropské armády".

Neúčast Francouzů a odcházejích Britů, kteří se podobných seancí účastní již víceméně pouze z procedurálních důvodů, ukazuje, že ve skutečnosti se již každý v rodícím se novém politickém paradigmatu začíná starat především o své vlastní zájmy. Účastníci pohřební večeře si totiž samozřejmě uvědomují, že pokud by se trumpovská voličská revoluce přelila například v dubnu do Paříže a Le Penová by zvítězila v prezidentských volbách, znamenalo by to faktický konec bruselské utopie.

Trump posílá na pomoc Le-Penové Bannona

Tomu, že by takový scénář nově zvoleného amerického prezidenta nijak neděsil, nasvědčuje i jeho podpora brexitu. Ostatně je více než symbolické, že první zahraniční politik, se kterým se Trump setkal, byl jeho podporovatel z kampaně a jeden z architektů odchodu Británie z EU, bývalý předseda UKIP Nigel Farage. O něčem vypovídá též nabídka předsedkyni francouzské Národní fronty v prezidentských volbách - poslat jí na pomoc šéfa své volební kampaně, konzervativce Steva Bannona. Toho také mezitím jmenoval šéfem svých poradců v Bílém domě.

Nicméně Brusel dostal vzápětí další zajímavou informaci z dalších prezidentských voleb - tentokrát na Balkáně. Je o to důležitější, že právě tento region sehrává v plánech na rozvrat Evropy migrantskou invazí dlouhodobě významnou úlohu. Byla to právě takzvaná balkánská cesta, která otevřela bezprecedentním způsobem stavidla imigrantské vlně, jež byla po jejím částečném uzavření přesměrována na Středozemní moře a Itálii. Nyní však hrozí (po změně kurzu v Ankaře a nedohodě s Tureckem o vízech) znovu otevření migračních stavidel přes Balkán.

Už dnes některá bulharská města u hranic s Tureckem kolabují pod náporem nezvaných návštěvníků. V celé zemi se proto zvedá vlna odporu proti liberální politice dosavadní bulharské probruselské vlády. V neděli se tato vlna lidového vzdoru promítla do výsledků prezidentských voleb, v nichž zvítězil protiimigrační kandidát Rumen Radev.

Jako přes kopírák

I když mu průzkumy veřejného mínění - stejně jako v případě brexitu či Trumpa - nedávaly příliš šancí na zvolení, přesto suverénně porazil vládní kandidátku Cecku Cačevovou, a to rozdílem více než dvaceti procent! Premiér Bojko Borisov proto hned v pondělí nabídl demisi vlády, neboť své další vládnutí spojil s vítězstvím své kandidátky Cačevové, kterou podporovala celá Sofijská Kavárna. "Akceptujeme vůli lidu a gratulujeme těm, kteří mají podporu většiny voličů," reagoval na výsledky hlasování Borisov.

Nezávislý kandidát Radev, který má dobré vztahy s Moskvou, představuje významný obrat v Bulharské politice. Bývalý generál bulharského letectva se na pět let ujme úřadu 22. ledna, tedy dva dny po inauguraci Donalda Trumpa. Zemi čekají předčasné parlamentní volby a je velmi pravděpodobné, že současní liberálové skončí v opozici a k moci se dostanou národně orientovaní politici.

Dodon osvobozuje Moldávii?

A aby toho nebylo málo, podobného vývoje se dočkalo ve stejnou dobu i Moldavsko, kde byl ve druhém kole v neděli zvolen prezidentem "proruský" kandidát Igor Dodon. Ten se netají tím, že chce utvořit federaci s Podněstřím. Jednačtyřicetiletý Dodon porazil o pět procent "bruselskou" kandidátku Maiu Sanduovou. Toto vítězství je pro naději na mír v Evropě mimořádně důležité, neboť právě Moldávie sousedící s Ukrajinou se měla stát jedním z nástupišť NATO proti Rusku.

Dodon chce podepsat dohodu o strategickém partnerství s Moskvou, jejíž součástí by se zřejmě mohlo stát i zlegalizování ruských jednotek v Podněstří. To by znamenalo další čáru přes rozpočet stratégům NATO, kteří plánovali za pomoci Ukrajiny využít Moldavsko k útoku na Podněstří.

To vše nyní ztrácí zřejmě relevanci a pučistická vláda v Kyjevě se tím dostává do složité situace. Celý balkánský pás, který se měl stát nástupem jižního křídla při potenciálním úderu proti Rusku - stejně jako základnou islámské invaze do Evropy - se tak začíná proměňovat. To může mít samozřejmě vliv i na další balkánské země - jako například na klíčové Srbsko.


Mezinárodní cvičení Slovanské bratrství 2016

Společné cvičení

Pozoruhodnou událostí byly z tohoto hlediska i nedávné manévry, o kterých se naše média pochopitelně ani nezmínila: na začátku listopadu srbská armáda cvičila na svém území společně s ruskými jednotkami. Cvičení Slovanské bratrství 2016 věnované řešení taktických a střeleckých úkolů v protiteroristických operacích - s účastí srbských, ruských a běloruských vojáků - proběhlo na cvičištích v Srbsku mezi 3. a 9. listopadem.

Na výtky z Bruselu z centrály EU a NATO Srbsko odpovědělo ústy vicepremiéra a ministra zahraničních věcí Ivici Dačiče: "Srbsko je nezávislý suverénní stát a samo určuje, s kým bude provádět vojenská cvičení a rozvíjet spolupráci. Nebudeme se ptát nějakých úředníků nebo jejich pomocníků, jestli nám odsouhlasí vojenské cvičení. Co bychom to byli za stát? Budeme provádět vojenská cvičení a spolupracovat s kým chceme. Je to naše země a naše zájmy."

Čas naděje?

Zdá se, že v řadě evropských zemí konečně zvedají hlavy osobnosti a politická seskupení, z nichž mají bruselští papaláši stále horší spaní. Zvolením moldavského a bulharského "Trumpa" se ještě zvýraznil přicházející "čas naděje".

Italské referendum o ústavních změnách s jehož úspěchem spojil svou další politickou budoucnost premiér Matteo Renzi, a rakouské prezidentské volby, jež proběhnou současně - o druhé adventní neděli 4. prosince - by mohly přinést do naší temné epochy další světlo.

Jde však zatím spíše o povzbudivé signály. K proměně je ještě hodně daleko. Rozhodne teprve příští rok.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…