Vrchní soud v Londýně minulý týden rozhodl, že brexit musí posvětit parlament. Londýnská kavárna se sídlem v City (a s ní pobočky v ostatních zemích EU) vyjekly nadšením, že to může celý proces osvobozování Velké Británie z chomoutu bruselského superstátu zpomalit, nebo dokonce zastavit. Dělají si pouze plané naděje?

Spiklenci v parukách

Stalo se, nač po jasně vyjádřené vůli britských občanů všichni v té či oné podobě čekali: Říše své oběti ze spárů jen tak nepouští. Role Páté kolony se ujal tříčlenný Vrchní londýnský soud. Nařídil britské vládě, že musí požádat parlament, aby dal kabinetu mandát k aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy. To ale v žádném případě neznamená, že by bylo brexitu zabráněno. Dokonce je velmi pravděpodobné že se premiérce Therese Mayové podaří dodržet původní harmonogram "osvobození" - tedy konec března příštího roku.

Jaký tedy bude s pravděpodobný další postup britské vlády? Především je jasné, že se proti rozhodnutí "gangu tří" odvolá k Nejvyššímu soudu. Ten by měl začít o celé věci jednat kolem 8. prosince a výsledek by měl být znám někdy v lednu.

Pokud by zrušil rozhodnutí soudu nižší instance, v což vláda doufá, mohl by celý proces pokračovat podle daného časového plánu. Může se samozřejmě stát, že také Nejvyšší soud, kde bude rozhodovat soudců jedenáct, převládnou síly rozhodnuté jít proti vůli britského lidu. Znamenalo by to sice pro Mayovou další komplikaci, nikoli však neřešitelnou situaci.

Není rovněž vyloučeno, že místní spojenci Bruselu zapojí veškeré páky, aby přesvědčili většinu poslanců ke zdržování nebo dokonce zablokování procesu vystoupení. I přes velký mediální i zákulisní tlak proevropských sil je nicméně krajně nepravděpodobné, že by se většina poslanců k této "vzpouře soudcokracie proti lidu" přidala.