Tím je myšleno pokračování v činnosti, včetně šíření státu nepohodlných názorů, neveřejně, skrytě. Klasickým případem tohoto procesu byl například protifašistický odboj. Tam šlo jeho účastníkům o život. Nám začíná jít, zatím, jen o možnost veřejně vyjádřit své názory – tedy o svobodu slova.

V Německu, u nás a několika dalších zemích již byl zákon proti takzvané kyberšikaně přijat, V těchto dnech se začal projednávat ve francouzském Národním shromáždění. Jeho tváří se stala poslankyně Laetitia Avia, jejíž rodiče pocházejí z afrického Toga. Jeho cílem, tak jako u nás, má být mazání a tvrdý postih takzvaných nenávistných příspěvků. Provozovatelé sociál­ních sítí působící ve Francii budou povinni do čtyřiadvaceti hodin od zveřejnění texty takovýmto obsahem z webu smazat, jinak se vystaví sankční pokutě v likvidační výši několika miliónů eur.

Co bude považováno za nenávistný projev, určí dohlížecí cenzurní orgán. Já to vidím asi takto, ale abych nemohl být považován za předpojatého, převedu raději příklad do říše zvířat:

„Kukačky jsou ptáci, jejichž samičky snášejí svá vejce do hnízd ptáků jiných druhů. Vylíhlá kukaččata vyházejí z hnízda vajíčka hostitele, čímž je zabijí, a pak se až do dospělosti nechají živit párečkem oklamaných jedinců.“