Přiměl i údajné konzervativce ve vedení dnešní ODS a v – s nimi spřízněných – intelektuálních strukturách, aby se vůči IVK ostře vymezili a v celé své nahotě tak ukázali, kde fakticky stojí.

Podzimní číslo brněnské revue Kontexty (č. 4/2018) přineslo osobně nesmírně zaujatou polemiku Petra Dvořáka pod názvem „Muži, kteří nenávidí liberální demokracii“ [2]. Vůči ní se v jednom z dalších vydání Kontextů ohradil spolupracovník IVK Aleš Valenta[3]. Reakci hlavních autorů Manifestu IVK Václava Klause a Jiřího Weigla však Kontexty odmítly uveřejnit. Svého práva na reakci se vzdát nehodláme, a proto ji touto formou zveřejňujeme na našich stránkách.

Text Petra Dvořáka byl nečekaný. Pro seriózní kulturní a společenskovědní dvouměsíčník byl svou nevraživostí a nepřátelským tónem zcela mimořádný. Tak se do Kontextů, které dlouhodobě sledujeme, normálně nepíše. Je evidentní, že autorovi nešlo o podstatu věci, kterou je pro nás jeden z hlavních ideových střetů současnosti – souboj demokracie a liberální demokracie. Šlo mu o osobní, ne-li politický útok, což je ještě zesíleno tím, že je autor tohoto textu editorem měsíčníku Pravý břeh, který vydává Institut Petra Fialy.

Ne náhodou má jeho článek nadpis „Muži, kteří nenávidí liberální demokracii“. Jde mu totiž o ty muže. Dokonce asi ani ne o muže v množném čísle, ale o jednoho muže, o Václava Klause. Tím mimo jiné uráží řadu spolupracovníků Václava Klause v IVK, neboť text, na který Petr Dvořák reaguje, ani zdaleka nenapsal on sám. To Petr Dvořák určitě ví, ale přesto zvolil velmi specifický tón a obsah svého textu. My ho osobně neznáme, nikdy jsme ho neviděli, a navíc nemáme sebemenší zájem o personifikaci, a tím znevážení tohoto vážného problému naší současnosti, který nás velmi trápí.

Pozorný čtenář si nemůže nevšimnout, že se v případě článku P. Dvořáka v podstatě jedná o zástupný či náhražkový text, který navíc asi ani není textem autorským. Vypadá spíše jako málo konzistentní sumář názorů aktivistické skupiny lidí, kteří dnešní levicovou a progresivistickou verzi liberální demokracie obhajují a milují. Dokonce se nám zdá, že Petr Dvořák ani nemusí být skutečným autorem tohoto textu, což však na celé věci nic nemění.