Ve čtvrtek 22. ledna 2015 v dopoledních hodinách se v sídle Institutu Václava Klause konal seminář o důsledcích intervenčního kroku České národní banky z listopadu 2013. Semináře se zúčastnilo zhruba dvacet ekonomů zabývajících se českou ekonomikou a měnovou politikou, byla zastoupena jak ČNB, tak privátní bankovní sektor, profesoři a docenti z pražské VŠE, lidé z praxe (jak s oblibou říká vedení ČNB „z trhu“), ale i interní zaměstnanci IVK.
Na pozvánce jsme kromě nadpisu uvedli následující text, který byl dovysvětlením toho, o co nám šlo: „Pomohlo oslabení koruny ekonomice nebo ji naopak destabilizuje? Je použití kurzu jako nástroje měnové politiky odůvodněné? Jsou opodstatněné obavy z deflace? Čeká eurozónu a s ní i českou ekonomiku japonský scénář? Nepřinese levná ropa místo deflace spíše oživení ekonomiky?“. Motivací k uspořádání tohoto semináře právě v tuto chvíli bylo na straně jedné další oslabování kurzu české koruny v posledních týdnech, na straně druhé již relativně dostatečný odstup – téměř rok a čtvrt – od původního zásahu ČNB.
Zásadním závěrem z dvou a půl hodinového setkání bylo, že rozpor (a spor), který byl zcela zřejmý již v listopadu 2013, zůstal v podstatě beze změny i v lednu 2015! Žádná strana neudělala žádný posun či úkrok. Stále jsou zřetelné dva odlišné pohledy, nejen na ono konkrétní opatření ČNB, ale i na ekonomiku jako celek a na to, jak má stát (i jeho centrální banka) do ekonomiky zasahovat. Je to spor věcný, spor odborný, spor ideový, ale i spor metodologický.
Odpůrci zásahu ČNB zdůrazňovali zhruba toto:
- za chybu považovali nejen vyvolané znehodnocení kurzu koruny, ale i změnu kurzového režimu a přechod k aktivismu ČNB;

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: klaus.cz