V pozvánce na akci byl následující text: „Je ‚Průmysl 4.0‘ užitečným pojmenováním kvalitativně nového a specifického trendu technologického a přeneseně i společenského vývoje, nebo jde pouze o prázdné módní heslo?“.

Postoj účastníků rozmluv sice nebyl stoprocentně jednoznačný, ale byl zcela dominantní. Převažoval názor, že je pojem průmysl 4.0 výlučně ideologický a politický a že neobsahuje žádný věcný, odborný aspekt. Je to také termín „ohebný“, málo definovaný. Jeden z účastníků to označil za novou bublinu na trhu, tentokráte na trhu myšlenek. Bylo to považováno za pojem poháněný politikou, nadbytkem peněz v rukou bank a řady podniků a nedostatkem investičních příležitostí.

Řekne-li se pojem málo definovaný, pochopili jsme, že se většinou má na mysli digitalizace, robotizace, internet a podobné věci. Ne zcela známé je to, že je tento termín importem z Německa, na což naskočilo naše Ministerstvo průmyslu a obchodu. Bylo zdůrazňováno, že je to primárně zájem výrobců nových technologií (a vlády, pro kterou je to náhražka dnes už evidentně zdiskreditovaného pojmu investiční pobídky) a že by možná bylo vhodnější hovořit o „průmyslu 0.4“, nikoli 4.0.

Řadě z nás starších to všechno až příliš připomíná dobu dávno minulou a tehdejší nepřetržitost debaty o tzv. vědeckotechnické revoluci, která měla spasit komunismus i bez jakékoli změny systému.