Důležité je však dodat, že na dalších dvou místech se umístili pánové Fischer a Dienstbier. Dohromady tito kandidáti dosud získali asi 80 % hlasů.

Výsledky voleb ukazují, že i když lidé často říkají, že jsou současnou situací zklamaní až naštvaní, a že si přejí, aby došlo ke změně, tak v těchto volbách opět volili současný marasmus. Je zřejmé, že podlehli mediální masáži a nevolili podle srdce. Podlehli lživé a opakované tezi, že nemá cenu volit někoho jiného, kromě „velké čtyřky“, protože jinak je to ztracený hlas. U mnoha voličů vyhrál pocit, že musí volit tak, aby jeho hlas nebyl mezi hlasy poraženými. Toto, pro mě trochu iracionální uvažování, že musím volit vítězného kandidáta, potom způsobuje, že jsou pořád voleni v zásadě stále stejní kandidáti, že stále vítězí stále stejné mocenské skupiny.