Před tím než jsem odešel na demonstraci, díval jsem se na ČT 24 a nestačil jsem se divit. Celý projev předsedy strany v přímém přenosu, dotazy na delegáty, kteří se pochvalně vyjadřovali k jeho jednotlivým pasážím. Přímé záběry ze sjezdu další strany, kde si všichni pochvalovali, jak dobře pracují pro blaho lidu. Úplná idylka jak před 25 roky.

Očekával jsem, že ČT svým diváků také přiblíží co na to lid, který se v počtu více než pět tisíc hlav shromáždil na Náměstí republiky. Jaké však překvapení! Žádný přímý přenos jen malý šot v hlavních zprávách. Jak za dob minulých. Co si lid myslí není tak důležité.

Když jsem si následně na blogu přečetl sjezdový projev nejlepšího ministra financí, neodolal jsem a nabízím laskavému čtenáři svůj příspěvek na bezvýznamné demonstraci, který nebyl pronesen ve stanu, ale v chladu ulice, avšak za to podstatně početnějšímu publiku.

„Vážení přátelé, dovolte mi, abych začal parafrází na jeden slavný projev významného bojovníka za lidská práva.