Davy truchlících, včetně několika desítek ušlapaných, vytvářely navenek dojem, že zabitý Sulejmání dal zapomenout na tenze uvnitř společnosti a spontánně přivedl do ulic miliony Íránců, aby ukázaly svou věrnost zemi a panující verzi islámu. Na tento starý trik totalitních režimů naskočili i mnozí politici, politologové a komentátoři. Dokonce i někteří z těch, kteří jinak disponují vcelku zralým úsudkem.

Tragédie ukrajinského letadla však odhalila úplně jinou tvář íránské společnosti. Tu, která se naplno projevila při protivládních demonstracích v roce 2018, které hrdinný mrtvý generál ve službách ajatolláhů brutálně potlačil. 

Tisíce studentů v Teheránu strhávajících jeho portréty, požadující smrt Chameneího a uctívající americkou a izraelskou vlajku vypadají na první pohled proti milionům truchlícím u generálovy rakve jako nepodstatná skupinka. Ale. Z naší zkušenosti víme, jaký je rozdíl mezi dobrovolně povinnou účastí na akcích organizovaných totalitním režimem a spontánní demonstrací, při níž reálně hrozí střet s bezpečnostními silami a následná tvrdá perzekuce. Vědí to i násilnické režimy, jako je ten teheránský. Právě proto mají z těchto akcí hrůzu a udělají vše proto, aby je udusily za každou cenu.