Něco to signalizuje; možná nám nebude přece jen tolik po srsti drastický humor. Stálo by to za podrobnější úvahy. Vždyť - pokud se paměť nemýlí v době a místě - ve Francii vycházel předchůdce - "Harakiri", roky reprezentující pichlavé, kousavé, urážlivé výpady, které si nebraly servítky ani tenkrát. Kresby a karikatury z francouzského a anglického tisku zřídkakdy, ale občas přece jen převzalo naše periodikum. Mělo zajištěný odběr, protože bylo jediné - Dikobraz. V tehdejší pustině ducha byl člověk vděčný za vtip a pomyslně třídil humor od prorežimních stupidit, tu pro zasmání, tu k žalostnému smíchu.

Pro dnešek na okraj této vzpomínky; kdyby měl americký strýček Sam tou dobou za karikatury zabíjet, musely by redakce Dikobrazu v padesátých letech vymřít aspoň třikrát.