Ono to tak samozřejmě není, jenže se zmíněný řadový dozvídá o neřadovém jen tehdy, když na neřadového něco praskne. Evropská komise, parlament, unie - vše člověku splývá do podoby megaorganizace. Přičemž úporně přetrvává poznatek z doby předlistopadové: čím větší podnik, tím větší binec... To poslední slovo bývá drsnější.

Recyklace europoslanců bude v dohledné době tuze aktuální. Mandáty končí, je třeba hlasitě na sebe upozornit. Nebude-li v ruce měšec eurofinancí, je třeba vzít zavděk mzdou a náhradami v české měně, podložené tvrdou prací regulátorů ČNB. Zkušenosti by tu byly, zdroje se budou muset najít stůj co stůj.
 Garnitura nově nominovaných, jak se zatím jeví, vykáže nálezy a ztráty. Mezi nálezy patří objev ODS Pavel Telička, jehož zkušenosti ze vstupování do Unie mohou být k nezaplacení. TOPka prý uvažuje o Jaromíru Drábkovi; krásné ztráty z jeho ministrování vypadají rovněž k nezaplacení.
 Mezi ztráty nežádoucí by levicové spektrum české politiky mohlo započítat nominaci profesora Jana Kellera z Ostravské univerzity. Pokud by se uvážlivý sociolog odchýlil od svých kritických náhledů na společnost, ztratil se v Bruselu, a vytratil z českých médií, byla by to ztráta nepěkná.