Rozpad jejich koalice v Praze, ale předtím i v některých městských částech hlavního města, je toho důkazem. Opakující se spory mezi občanskými demokraty a topkou na vládní i jiných úrovních přitom nahrávají nevýrazné ČSSD. Nepodařené sebevraždy pravice mohou navíc mít dlouhotrvající následky pro českou politickou scénu.

Existuje totiž zcela jiné vnímání toho, co hádky na pravici znamenají. Zatímco straničtí funkcionáři si zcela logicky a v podstatě správně budují pozice před příštími volbami (do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu by se podle všeho měly uskutečnit 23. a 24. května 2014), tak volič na této straně politického spektra neustálé spory, hádky a napadání nechápe, zneklidňují jej a nerad je vidí. Pravicové strany se rády chlubí tím, že jejich elektorát je na rozdíl od levice vzdělanější, chytřejší, pracovně aktivnější, přemýšlivější. No právě… Proč by lépe intelektuálně vybavený volič měl pořád naslouchat špičkování premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska? Čeká od nich spolupráci, ne hádky. Volby-nevolby. On už si pravicový volič mezi podobnými stranami vybere.