Vít Klíma: Co byste řekli „flexibilnímu členství" v eurozóně?

22.07.2015 12:10 | Zprávy

Francois Holland, poučený řeckou krizí, přichází s požadavkem na vytvoření finanční unie v klasickém anglosaském pojetí, kdy se v rámci EU vytvoří společný rozpočtový orgán (Evropské ministerstvo financí) schopný provádět – prostřednictvím unijního rozpočtu - vnitřní finanční transfery uvnitř unie.

Vít Klíma: Co byste řekli „flexibilnímu členství" v eurozóně?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Německé pojetí "Fiskalunion", které má v EU nahradit, znamenalo vytvořit kontrolní orgán, jehož náplní bylo zjišťovat jak jednotlivé státy (eurozóny a potažmo celého EU) dodržují ve svých státních rozpočtech stanovené fiskální cíle, jinými slovy, jen jak naplňují německou „politiku úspor". Pomoc ekonomicky slabším zemím Němci, jako lídři eurozóny, koncipovali ve formě specielních podpůrných evropských programů.

Ne, že by anglosaské pojetí fiskální unie Němci neznali, vždyť jej sami použili po sjednocení Německa, kdy bohatší Sever dotoval slabší Východ. Problém spočívá v tom, že by plná fiskální unie v eurozóně (i celé EU) vyžadovala obrovské množství peněz na přerozdělování a dotace pro její slabší členy. Nezapomínejme, že ještě dnes - po dvaceti pěti letech od sjednocení - vydává německá vláda každoročně na sociální dávky, zdravotnictví a důchody v bývalé NDR 75 miliard euro, což jsou peníze vydělané v Západním Německu, nikoliv na území někdejšího NDR. Poznámka na okraj: a to má bývalá NDR (bez Berlína) jen asi 13 milionů obyvatel! Příjem na jednoho obyvatele je v NDR stále daleko nižší než v západním Německu. Německá vláda má s přerozdělováním tu smutnou zkušenost, že nakonec není ani jedna spokojena strana. Sever proto, že má dojem, že dává příliš mnoho a Východ naopak proto, že dostává stále příliš málo. Ve své podstatě jde o neřešitelný konflikt zájmů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jan Lipavský byl položen dotaz

Jak je možné, že někdo může zaútočit na infrastrukturu státu?

Jak to, že není lépe zabezpečena? Vy tvrdíte, že jste systém zdědil, ale to přeci není odpověď. Mohl jste ho změnit, posílit tak něco. A jak vůbec víte, že za útokem je Čína? A víte, čeho všeho se vlastně zmocnila? A ještě jedna věc, je pravda, že používáte Tik Tok, o kterém se ví, že je pod čínskou...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Bitcoingate a vyšší princip mravní?!?

16:28 Pavel Foltán: Bitcoingate a vyšší princip mravní?!?

Ve čtvrtek se konala mimořádná schůze Sněmovny k nové kauze „Bitcoingate“ – tedy jen část oné schůze…