Tak už je to tu zase, chtělo by se říci. Sotva se v českých médiích začne hovořit o vztahu Čechů k církvi římskokatolické, objeví se na novinářském horizontu ruku v ruce dva patroni toho nejčecháčkovatějšího antiklerikalismu a šovinismu, dva ctihodní profesoři, z nichž ten první a ctihodnější ovšem byl, řečeno s cimrmanology, profesorem pouze středoškolským. Naposledy se tak stalo ve sloupku Zbyňka Petráčka Na kněžoury (LN 10. 8.). "Je to sázka na tradiční pudy," píše autor o kampani ČSSD proti církevním restitucím, "antiklerikalismus, závist a linii Jirásek, Nejedlý." A o odstavec dále, aby bylo jasno: "Jiráskovsko-nejedlovská tradice tu nikdy zcela nezmizela."

Shrňme si fakta. Alois Jirásek (1851-1930) byl přesně tím spisovatelem knih s (převážně) historickými náměty, jakého měl ve své době každý normální evropský národ. Nebyl to ani Henryk Sienkiewicz, ani Walter Scott, a už vůbec ne Lev Tolstoj, což kupodivu věděl i on sám. A dokonce to naplno řekl, když se jej za první republiky pokoušeli nominovat na Nobelovu cenu. Jako profesionálně školený dějepisec, na rozdíl třeba od komunistů, Jirásek o dějinách nelhal. Jako spisovatel 19. století minulost tu a tam zušlechťoval a prokládal ji sentimentálními příběhy. Oslavoval český národ, avšak nijak neostouzel národy jiné a nevyzýval k nenávisti vůči nim. Na rozdíl od dalších veličin české literatury 19. století, jakými byli Neruda, Svatopluk Čech či bratři Mrštíkové, není v Jiráskovi třeba ani náznak antisemitismu. Právě naopak, vždyť většinu kouzelných příběhů pražského ghetta znaly a snad dosud znají celé generace především z jeho Starých pověstí českých. Porovnejte si skutečného Jiráska s povrchními učebnicovými charakteristikami, a budete přinejmenším překvapeni. Hledáte v Proti všem oslavu husitství? Naleznete ji tam, ale také tam naleznete kruté líčení toho, jak revoluce požírá své děti a jak husité likvidovali jiné husity jen proto, že si dovolili vykládat Písmo opravdu svobodně. Chcete nalézt v Temnu kritiku katolicismu? Objevíte ji tam, ale společně s ní i nelítostný pohled na netoleranci a sektářství pobělohorských evangelíků a navrch i dechberoucí popisy monumentálních barokních slavností. Spatřujete v Husitském králi oslavu národní monarchie? Dočtete se o tvrdých represích Jiřího z Poděbrad vůči nepohodlným hlasatelům evangelia z řad jednoty bratrské. Dějiny u Jiráska nejsou nikdy tak jednoznačné, jak se jevily jeho vykladačům zprava i zleva.