Dědictvím vlády korunního prince TOP09 Jaromíra Drábka na MPSV není jen ztráta 10 miliard korun, kreativní účetnictví, náměstek Šiška pravomocně odsouzený za korupci, smlouva o S-kartě a další věci, které lze zařadit pod klíčové slovo "korupce". Drábkovo řízení MPSV má za následek spoustu nepříjemných dopadů do života postižených. Přetiskujeme článek Stanislava Honzíka o obstrukcích, které Drábkovo ministerstvo zavedlo pro těhotné ženy a pro lidi postižené duševní poruchou.
Změna vycházek při dočasné pracovní neschopnosti
Od 1.1.2012 platí nový režim vycházek při dočasné pracovní neschopnosti, který výrazně omezuje možnost jejich udílení ošetřujícím lékařem. Platí, že vycházky mohou být stanoveny na dobu maximálně 6 hodin denně v rozmezí 7:00 - 19:00 hod. Lékař je musí udělit v konkrétním časovém rozmezí nebo ve více konkrétně daných částech. Možnost „volného režimu“ vycházek možná pouze na základě předchozí žádosti u správy sociálního zabezpečení (ČSSZ/OSSZ/MSSZ) a to jako zcela výjimečný stav z důvodu náročného léčebného plánu, probíhající intenzivní léčby, nepříznivých vedlejších účinků léčby nebo celkově závažného zdravotního stavu neumožňujícího dočasně práce neschopnému využít pevně stanovenou dobu. V praxi v podstatě není možné udělit vycházky mezi 19:00 - 7:00 hod a zmíněný „volný režim“ je pro naprostou většinu lidí v pracovní neschopnosti nedosažitelný.
Existují však tři skupiny lidí v pracovní neschopnosti, u kterých se to přímo dotýká jejich lidských práv, myšleno práva na důstojný život, a je zde i jasný negativní vliv na léčbu a integraci těchto nemocných do společnosti. Jedná se o duševně nemocné, pacienty s rakovinou a těhotné ženy. Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jaromíra Drábka připravilo represi, kterou schovalo za populistický akt „boje se zneužíváním nemocenského pojištění“, která byla následně schválena parlamentem ČR, který v té době ovládalo TOP09, ODS a VV.
„Neúměrně široký rozsah vycházek - včetně aktivit během nich vykonávaných - nebo vycházky povolované ve večerních a nočních hodinách nepřispívají k obnovení pracovní schopnosti a vzbuzují pochybnost o biologické důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti," uvádí ministerstvo v návrhu.“ Zdroj: parlamentnilisty.cz
Pro duševně nemocné, pacienty s rakovinou a těhotné ženy je ovšem více než žádoucí, aby se mohli aktivně zapojit do společenského života, protože jejich psychický stav je jedním z rozhodujících faktorů, který jejich schopnost pracovat ovlivňuje rozhodujícím způsobem. Každý z nich by měl mít právo vést pestrý duševní život i během pracovní neschopnosti, tedy účastnit se kulturních akcí, mít možnost scházet se s přáteli na místech, kde se cítí příjemně a nebýt uvedeným zákonem internováni v domácím vězení pod hrozbou sankcí a ztráty práce.
Proč si nemůže duševně nemocný, pacient s rakovinou nebo těhotná žena zajít s přáteli na kávu v 19:30 hod, když tito jejich přátelé chodí do práce, starají se o domácnost a je logické, že mají čas až podvečerních nebo večerních hodinách?
Je opravdu problém, že si pacient s rakovinou chce zajet v době, kdy jemu relativně dobře nebo po prodělání náročné chemoterapie na výstavu a zúčastnit se i vernisáže při zahájení výstavy?
Je normální zavírat lidi s depresemi doma, neměli by tito lidé naopak mít terapii založenou na kontaktu s okolím?
Proč těhotná žena v létě, když přijdou vedra a jí se dělá na Slunci nevolno, se nemůže jít projít až po dvacáté hodině, když už nejsou ulice tak rozpálené a lépe se jí dýchá?
„"......U naprosté většiny duševních poruch léčitelných a léčených ambulantně je omezování svobody pohybu bezdůvodné a neúčelné, nevyplývá z žádné psychiatrické indikace a naopak by léčení ztěžovalo a pacienta nucenou konfinací v domácím vězení poškozovalo. Nenapravilo by to vysvětlování ošetřujícího psychiatra pacientovi, že tato nepřímá iatrogenizace nikterak není jeho výmysl a úmysl, ale byrokratický oktroj kohosi, kdo o psychiatrickém léčení nic neví a psychiatrické nemocné považuje zřejmě šmahem za finální agravanty a psychiatry za jejich při nejmenším nevidomé spolčence.“ Zdroj: ceskapsychiatrie.cz
Tyto skupiny lidí zákonem internováni v domácím vězení a jejich jedinou nadějí je nedůstojné vysvětlování, kdy nejdříve musí přesvědčit lékaře, aby poslal žádost na příslušnou správu sociálního zabezpečení a pak čekat verdikt úředníka. Jedná se o zcela jasné omezení osobní svobody, které je nepřiměřené a hlavně není odůvodnitelné. Opravdu jsou zájmy zaměstnavatelů regulovat vycházky zaměstnanců v dočasné pracovní neschopnosti nadřazeny právům pacientů na důstojný život?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vítězslav Praks - profil
