Tvrzení v dopise: Používat termín „banderovci“ pro jakákoli politická či společenská hnutí není možné už z toho důvodu, že žádná politická strana ani hnutí tento termín ve svém názvu nemá. … Termín „banderovci“ používala komunistická propaganda po druhé světové válce v SSSR i Československu.

Historická pravda: Termín „banderovci“ je historický, vnikl v roce 1939 při rozdělení Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (ukrajinsky ??????????? ??????????? ?????????????), což bylo politické nacionalistické hnutí, na dvě části: banderovce („OUN-B“ čili banderovci) vedené S. Banderou a melnykovce („OUN-M“) pod vedením Andrije Melnyka. Jako banderovci se tedy část OUN označovala od roku 1939. Žádná pozdější propaganda nemá se vznikem tohoto názvu nic společného.Je také logické, že současní obdivovatelé S. Bandery a OUN jsou označováni stejně.

Tvrzení v dopise: A k otázce Stepana Bandery, kterého jste označil za masového vraha, můžeme v krátkosti říci asi toto: Bandera nemohl být masovým vrahem, ani kdyby chtěl, válečná léta totiž strávil v německém koncentračním táboře. Snaha vtělit tuto kontroverzní osobnost do chytlavých frází a pomíjet dějinný kontext nesvědčí o profesionalitě těch, kdo tak činí, ať jsou již vedeni jakýmkoli záměrem.

Historická pravda: Stepan Bandera nestrávil válečná léta v německém koncentračním táboře. Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem došlo k ozbrojeným střetnutím mezi Rudou armádou a jednotkami OUN. Po obsazení Lvova vyhlásili představitelé OUN samostatnou Ukrajinu, jenom ve Lvově přitom OUN vyvraždila 8 000 místních obyvatel: Rusů, Poláků, Židů a ukrajinských komunistů a to včetně žen a dětí; vražd se OUN dopouštěla i jinde, v podstatě šlo o genocidu. Vyhlášení samostatnosti Ukrajiny OUN bylo proti plánům Adolfa Hitlera; proto některé členy „ukrajinské vlády“ dal zastřelit a Stepana Banderu internovat v koncentračním táboře Sachsenhausen – v listopadu roku 1944 však byl Bandera propuštěn: Není tedy pravda, jak píší autoři dopisu, že Bandera strávil válečná léta v německém koncentračním táboře. Válečná léta, jak je obecně známo, skončila v květnu 1945. Navíc: Bandera byl vězněm prominentním – jak jinak by např. mohl mít v roce 1941 agitační proslov ve Lvově, kde mj. prohlásil: „Pro nás má význam jenom Ukrajina, její svoboda a čistá podoba. Zeptáte-li se mně, kolik Ukrajinců lze a je potřeba zabít kvůli svobodě a Ukrajině, odpovím jenom – všechny kromě těch, které lze a je potřeba nechat.“