Volby jsou nebezpečné, protože v nich mohou volit i nevzdělaní, vyhlásila nedávno filmová dokumentaristka Olga Sommerová. 1) A dodala: Čím víc lidí přijde k volbám, tím je to horší, protože většina voličů není vzdělaná a své činy nedomýšlí. Podobný intelektuální zvratek vyblinkala redaktorka Petra Procházková. 2) Přiřadil se k nim Mnislav Zelený Atapana, bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii, cestovatel mezi indiány Latinské Ameriky a Amazonie: S paní Olgou Sommerovou zcela a zásadně… souhlasím všemi deseti. Ano, to je obrovská vada naší demokracie, že může volit s odpuštěním každý ... no, nechci se nikoho dotknout, tak to nedopovím. Je to jedna z cest k naší zkáze. Když se zamyslíme, kdo jak je kulturně vzdělaný, jak čte knihy, tak kolik to je procent? Jestli dvacet třicet, tak je to hodně. I kdyby čtyřicet! A tomu zbytku je všechno jedno. Ať už je to vzhledem ke spotřebě, o níž jsme hovořili, tak i vzhledem k volbám. Jsou ochotni zvolit kohokoli, když něco dostanou, když se nechají oblbnout nějakými sliby, které čtou na billboardech. Propadnou tomu, protože kvůli svému malému rozhledu uvěří každé hovadině našich politiků. 3)

Co takové názory znamenají? Elitářství, aroganci, hloupost, popírání demokracie. Taková individua by chtěla zavést volební census podle vzdělanost či inteligence, přičemž uvedené charakteristiky se sebou navzájem souviset nemusejí. Zejména by však chtěla, aby určujícím pro sociální pohyb byl jejich autoritativní názor. Jejich názor. Jde o individua, která získávají a chtějí získávat rozličná privilegia, hlavně na úkor druhých občanů. Jsou to individua ve skutečnosti sociálně nevzdělaná, společensky zaostalá, působící destruktivně proti demokracii – demokracie je totiž založena na tom, že hlasy všech občanů mají ve volbách stejnou váhu.