Politický zvrat nastal rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS) 2. 2. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 44/17. Soud zrušil dosavadní limity pro vstup do sněmovny (jedna kandidující strana 5 %, koalice dvou politických stran, hnutí 10 %, koalice tří 15 %, koalice ze čtyř a více 20 % z celkového počtu platných hlasů). Libovolným koalicím tak postačuje pro vstup do sněmovny dosáhnout 5% počtu hlasů. Změnou načítací klausule došlo ke znevýhodnění politických stran, které kandidují jako jednotlivé politické strany, proti tzv. (před)volebním koalicím (konglomerátům několik stran, z nichž některé z nich by se samy do parlamentu ani nedostaly). Tím je současná parlamentní většina pětikoalice - koalice Pirátů a hnutí STAN (PirSTAN) a koalice SPOLU: ODS, TOP 09 a KDU-ČSL – nelegitimní. Zcela jistě by se do parlamentu nedostaly politické strany STAN, TOP 09 a KDU-ČSL.

Uvedené charakteristiky našeho volebního systému do Poslanecké sněmovny napadla skupina senátorů za hnutí STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a nezávislých již v prosinci r. 2017. Ústavní soud však rozhodl až v průběhu předvolební kampaně sněmovních voleb r. 2021; zrušil předchozí volební zákon. Rozhodnutí ÚS byla prasárna, bylo to rozhodnutí politické se zřejmým načasováním v průběhu předvolební kampaně sněmovních voleb v říjnu 2021, soud umožnil tehdejším opozičním stranám lehkou cestu do sněmovny tím, že zrušit volební kvórum pro vstup do sněmovny (15 a více procent hlasů pro koalice oproti pětiprocentní hranici pro jednotlivé politické strany). Poté co předvolební koalice tehdy opozičních stran byly vytvořeny, poté Ústavní soud pro tyto koalice kvórum pro vstup do sněmovny snížil. Takže to poškodilo strany, které do sněmovny kandidují jednotlivě, samy za sebe jako politické strany.

[Českým Koniáškům připomínám, že vyslovení názoru na činnost soudu, třeba Ústavního soudu, dokonce kritického názoru, je právo občanů. Nezávislost justice nespočívá v její nekritizovatelnosti.]