Je po předčasných volbách. Po různých peripetiích se snad dočkáme koncem ledna nebo spíše února 2014 nové vlády. Když se ovšem prezident M. Zeman zachová standardně k Ústavě ČR a ústavním zvyklostem, a nebude se řídit svým stále neukojeným egem či hlasy různých našeptávačů, na které, jak sám velice často tvrdí, nemá prostě nos. Jeho politická pouť je doslova roubena lidmi, které nejdříve vynášel do funkcí a pak se jich, za dramatických okolností zbavoval nebo na nich nenechal nit suchou. Zajímavé je, že jeho souznění s některými lidmi i subjekty je naopak až flagrantně podivné a varující. Za všechny bych jmenoval snad alespoň V. Klause či V. Filipa, a za politické subjekty KSČM. U té bych se chtěl poněkud zdržet a určitě nejen pro jeden z posledních hodnocení na toto téma z úst politologa z Masarykovy university L. Jelínka. Ten se dost trefně a přesně vyjádřil v duchu toho, že „největším poklonkovačem prezidentu Zemanovi je právě předseda KSČM V. Filip.“

Jistě tato pozice KSČM není náhodná. Vychází z celkového polistopadového vývoje této strany a toho, jak se na politické scéně chová. Předně i přes poslední výsledek v předčasných volbách a předchozích výsledcích v některých krajích jde její pohyb v tendenci tzv. dolů, jak na kolotočové lochnesce. Těží trvale z toho, že přes dvacet let neměla žádnou větší odpovědnost za vývoj v republice, krajích i obcích. Tam, kde dnes tzv. vládne většinou hlasů, je to o setrvačnosti toho, co zde bylo z vládnutí jejích předchůdců a jejich představ, jinak velice chatrné ve svém obsahu jsou v podstatě nerealizované s tvrzením, že na to nemají zatím sílu, ale ono se uvidí… Vždyť i tvrzení, jak úspěšně se řeší problémy Ústeckého kraje s hejtmanem za KSČM nebo Moravskoslezského či Karlovarského s účastí komunistů v jejich „vládě“, jsou spíše ze šuplíčku „přání otcem myšlenky.“ Konečně, tato hodnocení jdou stejně především z vlastních řad KSČM, nejčastěji z úst samotného předsedy V. Filipa. Tomu se nelze divit, protože jeho „umění manipulace a lobbingu“ je všeobecně známé. Konečně, tzv. „anální speleologie“ je stále více tím nejlepším předpokladem úspěšnosti v politice a nikoli to, co kdo umí, zná, jaký je člověk. Zejména nyní, kdy od komunální, přes krajskou až po centrální politiku dochází k nebývalému prorůstání ekonomiky s politikou, a lidé z byznysu a podnikatelského prostředí si „osedlali“ už boj s korupcí a na místo kupování si lídrů a dalších zástupců jednotlivých stran sami do politiky vstupují. Dokonce zatím úspěšně přesvědčují občany-voliče, že to je to pravé ořechové, protože politiku budou dělat lidé, kteří se s ní nemusejí tzv. živit. Zapomíná se na to a nechce se vidět, že vstup do politiky jim usnadňuje přístup k informacím o veřejných zakázkách, kde se točí každoročně stovky miliard veřejných financí. Ale zpět k jedné z „nejobchodovatelnějších“ politických stran KSČM.

V KSČM je lhaní do vlastních řad tradiční hodnotou. Nejmarkantněji se to projevuje v údajích o vlastní členské základně. Kde je jedinou pravdou zřejmě tvrzení, že jde o nejmasovější politickou stranu. Pravda je to však jen částečná, protože tato počáteční relativní výhoda proti jiným politickým subjektům v počátku 90. let minulého století, již není onou masovostí z pohledu aktivity a jakési soběstačnosti členské základny nejen ve volebních kampaních. Předně je to dáno tradicemi z období před listopadem 1989, kdy jiný subjekt tu směrem k oné masovosti mnoho šancí neměl a dále opravdu velice sofistikovanou organizační strukturou vycházející ze stejné tradice, která zejména metodami a stylem práce zůstala až po kolena vězet právě v období před listopadem 1989. Dále se soustavně a trvale o počtech členů organizací atd. lže, nebo mírněji, nedávají se úplné nebo zcela objektivní informace. První zavádějící údaje způsobuje samotná evidence, která je sice vedena elektronicky na PC, ale když dáte do systému nepřesné informace nevyjde vám z nich opět nic jiného než informace nepřesná, skutečný stav spíše alibisticky vylepšující. I komentáře vedoucích představitelů jsou pak nepravdivé, anebo opravdu nevědí a neznají, jak si strana vnitřně stojí? To pochybuji.