Japonská ekonomika vykazuje již téměř tři poslední dekády anemický růst. Od prasknutí bubliny na konci roku 1989 nebyla schopna tehdejší druhá největší ekonomika vrátit se na výsluní. Důvodů je několik. První je demografický, neboť velikost japonské pracovní síly neroste. Japonsko je v ohledech imigrace poměrně konzervativní, tudíž touto formou pracovní sílu nedoplní. Japonsko tak může růst pouze na základě zvýšení kapitálové zásoby, což při současné vysoké úrovni kapitálového vybavení nejde tak dobře, neboť mezní produkt kapitálu je velmi malý. Poslední dobou se projevuje neochotou japonských společností investovat.
Druhým důvodem je i poměrně rigidní právní prostředí. Japonská korporátní daň je jedna z nejvyšších na světě. Většina podniků je začleněna v takzvaných zaibatsu, tedy do obrovských konglomerátů, které chrání vláda pomocí složitého systému regulace.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Aby bylo jasné, jak je to se jmenováním ministrů? Zda je prezident musí či nemusí na návrh premiéra jmenovat? Navrhnete upřesnění zákona? Ostatně proč by to měl řešit soud, když od tvorby zákonů jste tu vy politici? A kde je podle vás pravda? Musí nebo nemusí prezident jmenovat automaticky toho, koh...
Tématu odkupu Metropolu v Českých Budějovicích se v minulých dnech věnovalo hned několik článků.
