Japonská ekonomika vykazuje již téměř tři poslední dekády anemický růst. Od prasknutí bubliny na konci roku 1989 nebyla schopna tehdejší druhá největší ekonomika vrátit se na výsluní. Důvodů je několik. První je demografický, neboť velikost japonské pracovní síly neroste. Japonsko je v ohledech imigrace poměrně konzervativní, tudíž touto formou pracovní sílu nedoplní. Japonsko tak může růst pouze na základě zvýšení kapitálové zásoby, což při současné vysoké úrovni kapitálového vybavení nejde tak dobře, neboť mezní produkt kapitálu je velmi malý. Poslední dobou se projevuje neochotou japonských společností investovat.
Druhým důvodem je i poměrně rigidní právní prostředí. Japonská korporátní daň je jedna z nejvyšších na světě. Většina podniků je začleněna v takzvaných zaibatsu, tedy do obrovských konglomerátů, které chrání vláda pomocí složitého systému regulace.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Na jaké částce by podle vás měly být platy politiků zastropovány nebo na co by měly být navázány? A řeší něco zmrazení platů, když dřív nebo později dojde k rozmrazení?
Pro miliony lidí byl velkou vzpruhou postoj Andreje Babiše na Evropské radě. Poslední roky jsme dosl…
