Pozastavuje nad faktem, že v roce 1982, kdy byl poprvé vypracován čtyřstovkový žebříček nejbohatších, tak tito lidé disponovali jměním 93 miliard dolarů, zatímco dnes je to již 2,3 biliony dolarů. Stejně tak v roce 1982 ale činil počet osob žijících pod hranicí chudoby v USA 15 procent jako je tomu v roce 2013, kdy činil 14,5 procent. Tato skutečnost se podle Buffetta nedá nevysvětlit tím, že chudí jsou stále chudí, neboť bohatí jsou více bohatí. „Bohatí za to nemohou. Většina z nich přispěla skvělými inovacemi nebo odbornými manažerskými schopnostmi k dosažení amerického blahobytu. Všichni si žijeme daleko lépe díky Henrymu Fordovi, Stevu Jobsovi , Samu Waltonovi a dalším,“ tvrdí Buffet.
Důvodem vznikajícího rozdílu je vyspělá tržní ekonomika. Warren Buffett tvrdí, že před dvě stě lety většinu pracovních míst mohla provádět většina pracujících. „Rozdíl v produktivitě mezi talentovanými a jen schopnými byl velice malý. Řadu pracovních míst mohl vykonávat téměř každý člověk. Pravdou je, že existovali inteligentnější dělníci, ale tržní hodnota jejich produkce se o mnoho nelišila od produkce méně schopného pracovníka,“ dokládá Buffet.
Problém je minimální mzda
Podle Buffetta není chybou tržní ekonomika ale ani to, že někteří lidé jsou v méně výhodném postavení. „Lékem na společenskou nerovnost je vzdělání. Prvotřídní školský systém dostupný pro všechny je velmi důležitý,“ myslí si Buffett a na druhé straně přiznává, že velká část populace i při vzdělání zůstává na úrovni, že si vydělá na pouhé živobytí.
V tomto momentě se Buffett dostává k problematice minimální mzdy. Uvádí, že by stát měl mít dva cíle. Za prvé by bohatá společnost, jakou jsou USA, měla pro každého, kdo je ochoten pracovat nabídnout příjem, který zajistí slušné živobytí. Za druhá by stát neměl narušovat tržní systém, který je klíčovým elementem pro růst a prosperitu hospodářství. „Druhý cíl se však začne rozpadat, když budeme chtít zvyšovat minimální mzdu. Můžeme si přát 15 dolarů na hodinu, ale vedlo by to k tomu, že by se řada lidí spokojila jen se svými základními schopnostmi,“ uvádí Buffett. Navrhuje dobře promyslet a šířit daňový kredit ze mzdy na vzdělání (Earned Income Tax Credit - EITC – existuje i v některých dalších zemích např. Německo, Británie, Švédsko) . EITC umožňuje lidem s nízkým příjmem si zvýšit za zlepšování kvalifikace svoji mzdu. K tomu Buffet dodává: „Toto nedeformuje tržní systém a naopak zvyšuje zaměstnanost.“
Vize Buffetta je: „Nahraďme americkou noční můru novou nadějí“ a sazí vše systém EITC, který by podle něj měl USA „přinést důstojný život pro každého, kdo chce pracovat.“ Ale před touto svojí výzvou přiznává: „Neexistuje žádný dokonalý systém a pochopitelně, že někteří lidé nejsou schopní nebo nechtějí pracovat.“
Komentáře
Zajímavé je pročíst si pod Buffetovým článkem k němu komentáře amerických čtenářů. Na Buffettův článek upozorňuje ale také britský server The Independent. Bohužel jen útržkovitě - pouze část z originálu a tím mohou být komentáře čtenářů také poznamenané. Zajímavé je sledovat posun v komentářích od USA k evropské Velké Británii.
Americké komentáře jsou jiného charakteru také proto, že článek byl publikován na serveru ekonomického deníku The Wall Street Journal, který čte poněkud specifické obecenstvo. Jeden z komentujících chválí názor Buffetta, ale upozorňuje, že zavádění EITC přináší sebou zvyšování daní z kapitálu, neboť zvyšování mezd je omezené. To dále přinese tlak na ocenění aktiv, tj. akcií, dluhopisů a nemovitostí. Další čtenář upozorňuje na historickou souvislost nerovnosti lidstva, na existenci faraónů, králů… a vůbec podle něj nesouvisí s tím, jak člověk společnosti přispívá. Jiný čtenář kritizuje Buffetta, že mluví o USA jako o bohaté společnosti a jen podotýká, že ke konci března tohoto roku byl státní dluh 59 bilionů dolarů.
Britský čtenář je k Buffettovi více kritický, když článek inspiroval k láteření na britskou konzervativní politiku, která přeje jen podle něj jen těm nejvíce bohatým. Dokazuje to tím, jak mohli v recesi zvyšovat DPH. Tím se zvýšily výdaje a to nejvíce chudým. Dále nadává konzervativcům, že v osmdesátých letech v Británii nechali krást během privatizace z veřejného majetku. Jiný čtenář serveru The Independent se pouští do Buffetta, jak mohou na této planetě existovat tak bohatí lidé a přitom vedle nechat živořit další lidi, kteří nemají ani pitnou vodu, přitom by to od nich vyžadovalo jen malou investici. Další mluví posměšně o inovativním vlaku kapitalismu, který když opustil stanici, tak jeho cestující nemají pochopení pro to, co za sebou zanechal – finanční bohatství. Čtenář radí, jediná cesta je vlak vykolejit. Trať byla postavená na dřině ostatních. Naráží na Buffettovu poznámku k inovačním schopnostem bohatých a říká, že tyto inovace posloužily zbohatnutí několika lidí, ale zároveň ke zničení alternativy. „Časy se pane Buffette změnily. Na světě je více lidstva, více moderních technologií, větší distribuce zboží a také více nerovnosti,“ píše čtenář serveru The Independent.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
