Velkým mužem bruselského nočního jednání ze čtvrtka na pátek byl bývalý eurokomisař a současný víceméně prozatímní italský premiér Mario Monti, který odmítl vyjednávat o dlouhodobých prorůstových opatřeních s hořící střechou nad hlavou. Francouzský prezident Francois Hollande podporoval italskou a španělskou pozici proti Německu a severnímu křídlu, informuje Bloomberg. Hořící střecha má podobu stále vyšších úrokových sazeb na trhu, které v červnu ve Španělsku prorazily 7 procentní hladinu a v Itálii 6 procentní (ale v zimě byly nad 7 procenty taky).

Výsledkem je dohoda o novém modelu pomoci, které nejprve využijí Španělsko a Itálie. Španělsko, které se kácelo pod tlakem bankovní krize, nemusí podstoupit řecké mučení a pomoc půjde přímo do ohrožených bank. Nastoupila však jiná podmínka - místo společného fiskálního dozoru nastoupí centrální bankovní dohled eurozóny, který bude rychle vytvořen.

Také Itálie, která potřebuje pomoci se suverénním dluhem, už nepodstoupí proceduru vyjednávání nových podmínek a zaváže se pouze k zachování standardních evropských závazků ve věci snižování dluhu a deficitu. Je to nepochybné uznání faktu, že vnucené škrtací plány zhoršují situaci, protože nadělají víc dluhu, než naspoří. Do hry totiž vstupuje – jak známe i z domova – výpadek daňových příjmů v uškrcené ekonomice.