Zbyněk Fiala: Bod zvratu

04.02.2017 12:39

Růst obnovitelných zdrojů už nelze zastavit a bude pokračovat nezávisle na tom, jaká bude politika amerického prezidenta. Je lepší být předvojem než vést ústupové války. Kdo to řekl? Ben van Beurden, šéf Royal Dutch Shell. A když to říká takhle velká šajba, něco na tom bude.

Zbyněk Fiala: Bod zvratu
Foto: archiv
Popisek: Zbyněk Fiala

Generální ředitel jedné z největších ropných firem světa uznává, že klimatické změny jsou reálné a musí se s tím něco dělat. Proto zvýší výdaje na zelené technologie. Je to očekávaný bod zlomu?

Ben van Beurden, CEO Royal Dutch Shell, hledá cestu, jak vycouvat z oboru, kterému nepatří buducnost. Letos prodal těžební operace v Severním moři a u thajského pobřeží za necelých 5 miliard dolarů a získal kontrakt na výstavbu mořských větrných farem u nizozemského pobřeží a v Severní Karolině v USA. Není to úplně srovnatelné, do obnovitelných zdrojů zatím dává jen miliardu dolarů, zatímco do fosilních 25 až 30 miliard dolarů ročně, informují Financial Times. Učíme se, komentuje van Beurden současnou fázi angažovanosti, nechceme do toho vlítnout bezhlavě.

Ve stejné době jsme se dozvěděli také o záměrech dalšího velkého olejáře, někdejšího šéfa americké ExxonMobile. Rex Tillerson konečně prošel senátním slyšením, aby mohl složit přísahu nového ministra zahraničních věcí USA, a při této příležitosti uznal, že klimatické změny jsou reálné. Vyjádřil podporu pro Pařížské dohody, přestože jeho nový boss Donald Trump dával najevo, že by z nich nejraději vystoupil.

Ropným profesionálům je jasné, že reálné jsou jak klimatické změny, tak perspektiva drastického omezování emisí. Royal Dutch Shell k tomu přistupuje jako dodavatel energie a pokouší se zvyšovat podíl těch zdrojů, u kterých se nebude šlapat na brzdu.

Je tu ještě jedna důležitá proměnná, a tou je cena ropy. Trochu jí pomohla dohoda ropného kartelu OPEC, ke které se přidalo i Rusko, a vzrostla o deset dolarů na barel. Víc ne, trpělivě osciluje mezi 53 a 56 dolary, a to je zima a arktická pole jsou zamrzlá. Není divu, nádrže se strategickými zásobami přetékají přes okraj, plné tankery čekají na moři, než budou moci náklad někde udat. Nečekaně prudký růst zájmu automobilek i Silicon Valley o nástup elektromobility obsahuje zprávu, že může být jen hůř.

Prezident Trump jasně podporuje frakování ropných břidlic a budování přepravních kapacit pro ropu napříč americkým kontinentem, ale jeho přátelské gesto musí tento obor vnímat se smíšenými pocity. Olejáři se mohou cítit zvýhodněni oproti jiným mocným hráčům, vojensko-průmyslovému komplexu, který je naopak upozaděn tím, jak mu Trump bere válčiště na Blízkém východě a ruského nepřítele. Ale brzy přijde i na ropu těžké jaro, a těžba rozjede naplno, obnoví rány na straně nabídky.

Ceny ropy mohou znovu klesat a obnovit tak situaci, kdy frakovacím společnostem už nikdo nechce půjčovat, aby je zachraňoval před krachem. Olejářům nepomůže, že jsou zvýhodněni před mocnými silami, které stojí za zbrojními výdaji, když jim podrazí nohy jejich vlastní produkce. Ukazuje to možná základní metodu Trumpova politického postupu – bere nepohodlné za slovo a umožní jim padnout ve vřavě první linie.

Možná, že chystaná dovozní daň ve výši 20 procent přibrzdí levnější zahraniční konkurenci a oddálí okamžik, kdy problém dolehne natvrdo. Americké rafinerie byly vybudovány pro lehčí arabské ropy, proto dovoz potřebují a daň tedy dolehne i na ně, než se přizpůsobí potřebám domácí suroviny. Ale nízké ceny ropy nevznikly jen tak z ničeho, jsou dokladem toho, že konkurence obnovitelných zdrojů nejen brzdí poptávku po fosilních zdrojích, ale dokáže se prosazovat i cenou. Už i největší mořské větrníky, nejen ty na souši, o slunečnících nemluvě, jsou schopny nabízet elektřinu za stejnou nebo lepší cenu než klasické zdroje.

Průkopníkem je Dánsko. V těchto dnech hlavní dánský energetický dodavatel a největší světový producent elektřiny z větru Dong Energy dokonce slíbil, že do šesti let skončí s uhlím. „Budoucnost patří obnovitelným zdrojům,“ prohlásil šéf společnosti Henrik Poulsen a doložil to výkazy s dramaticky rostoucím ziskem.

Energie bude potřeba pořád, ale výběr zdroje ovlivní respekt ke klimatu a cena. V Česku se vydává za respekt ke klimatu dostavba jaderných zdrojů. Nebo aspoň řeči o nich. O ceně se obvykle nemluví, ale když dojde na lámání chleba, je jasné, že generální ředitel ČEZ může dát souhlas k výstavbě dalšího bloku bez státní pomoci jen v dopise, který mu najdou v kapse na rozloučenu. Protože jinak propadne hrdlem v soudních sporech s akcionáři za odpovědnost za krach společnosti.

Ministr financí Andrej Babiš dal v minulých dnech najevo, že je proti státní pomoci na výstavbu dalších jaderných bloků ČEZ. Bude-li záležet na něm, ČEZu nic nedá. Proto se obnovila úvaha, kterou zmínil i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v sobotním rozhovoru v Lidovkách, že by se společnost mohla rozdělit. Stará bude dělat to, co dosud, a nová, státní, ať si staví na svém. Argumentoval odporem minoritních akcionářů, jejichž nemalý podíl je v zahraničí.

Minoritní akcionář je ten, který nemá většinu. Kdybychom význam pojmu trochu posunuli, je minoritní akcionář ten, kdo musí akceptovat rozhodnutí těch silnějších – nebo vystoupit z investice. V jaké situaci by byli občané ČR, kdyby vláda rozhodla, že bude stavět jadernou elektrárnu z našich daní? A že zaručí – opět za naše daně - výkupní cenu elektřiny ve výši nějakých 120 euro za megawatthodinu, aby byla elektrárna zaplatitelná? Jak by mohl minoritní „akcionář“ z takové společnosti vystoupit? Má se vystěhovat? Nestačilo by vyměnit vedení?

Na pražské energetické burze PXE se prodávají kontrakty megawatthodiny elektřiny na jaro v ceně do 50 euro, ale na příští a přespříští rok tam svítí ceny po 40 euro. Krátký záchvěv růstu ceny elektřiny tedy vyšuměl a vrací se to k bídě minulých let. Když se o tom bavíte s příteli jaderné energie, řeknou, že je to nezajímá. Nezajímá to ani ČEPS, správce našich rozvodných sítí, který plánuje vynaložit miliardy korun na posílení rozvodů od jaderných elektráren, ale nemá realistické plány na vznik inteligentních sítí, které by zachytily světový přechod na vysoký podíl decentralizovaných zdrojů.

Babišovo rázné vystoupení proti jádru naznačuje, že se připravuje na případnou minoritní vládu, pro kterou by uvítal i podporu Zelených (pokud se tam dostanou). Strategický význam jádra nevidí, je strategický jen pro hrstku těch, kdo by z něho tyli. Ale každý, kdo někdy přičuchl k fungování firmy, ví, že ceny jsou důležité. A taky že kdo chvíli stál, již stojí opodál. Když už to říkají i šéfové firem, které otáčejí kormidlem světa, něco na tom bude.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: taborcz.eu

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…