Finále prezidentských voleb ve Spojených státech bude samozřejmě provázet řada televizních soubojů mezi kandidátkou Demokratické strany senátorkou Hillary Clintonovou a kandidátem Republikánské strany, realitním magnátem Donaldem Trumpem. Budou o to zajímavější, že značná část voličů Demokratické strany se ke Clintonové nechce hlásit, protože si přáli Bernie Sanderse. A nemenší část Republikánů, zejména těch z horních pater, je z Trumpa přímo zoufalá. Oni sami jsou často taky zoufalci, takže to terén nikterak nezpřehledňuje. Nicméně z televize by mohl vypadnout nějaký jednoduchý obrázek, který voliče nasměruje k těm správným urnám. A na tom se teď pracuje.

Clintonová zbrojí na Trumpa za pomoci vědy. Experti na psychologii mobilizují své mistrovství a snaží se nadělat z této nepostižitelné bytosti něco hmatatelného, zhmotnit plyn do kuličky. Pokoušejí se vytvořit Trumpův profil, na kterém se dá studovat, jak bude reagovat na různě kalibrované jedovky. Tráví čas nad záznamy z Trumpových vystoupení, pouští si zpomalená gesta, podtrhávají věty, počítají výskyt slov, hledají skrytý nebo posunutý význam, měří reakční časy a lokalizují zranitelná místa. Tvoří, trpí, tápou, řeší.

Trump sám na to dlabe. Zprávy z Trumpova tábora, soustředěné na stejnou příležitost, ukazují, že šéf přípravu odmítá, nechce, aby působil dojmem, že z něj lezou naučené věty. Spoléhá na to, že ho něco napadne. Vychází z teorie, že jeho nejlepší zbraní je Clintonová sama. Houby záleží na tom, co teď říká. Důležité je, co udělala jako ministryně zahraničí, co za ní zbylo v Iráku nebo v Libyi. Je tu také její závislost na příspěvcích z Wall Streetu a nadbíhání nadnárodním korporacím, které vyvážejí pracovní místa za hranice USA. Útočí na sebe sama.

K čemu profily osobností? Politika nestačí? V jednom z rozhovorů dokonce Trump slíbil, že on sám osobní „spíše nebude“. Ale pozor, ať si Hillary moc nehraje! „Jestli mne vyšije, uvidíte, co se stane,“ slibuje mnohoznačně. Dá se tušit, že pak začne probírat, jak to chodí u Clintonů doma a co že dělal táta s Monikou Lewinskou.

Máma by raději věcnou debatu a fakta. Jenže takhle si může popovídat jinde. Tady musí nacvičit souboj s mistrem wrestlingu. Její tréninkové možnosti jsou však srovnatelné s rozkreslováním variant poloh nohou po odrazu ze startovních bloků, aby porazila Bolta. Chce Trumpa utopit v zákrutách souvislostí? V jeho vlastních nepřesnostech a chybách, se kterými si neláme hlavu? A všimnou si toho diváci? Nebudou naopak tleskat, když ji Trump po chvilce vlídného pozorování přeruší bezmocným rozhozením rukou a poznámkou přímo do publika: „A po tom všem nám chce tahle dáma ještě radit…“