Výdaje na důchody z investic, které jsou placené do zahraničí, v loňském roce činily 386 miliard korun, to je 9 procent HDP.  V opačném směru přišlo pouhých 80 miliard korun, tedy pětkrát méně. I když jde o velké číslo, může být mnohem větší, až se začnou zvedat úrokové sazby ze současné úrovně blízké nule.

Mimochodem, může to nastat ze dne na den. Podle analýzy banky UBS může bankrot Řecka vyvolat negativní reakci především ve střední a východní Evropě, v zemích, které jsou závislé na vývozu do EU. Jmenovitě uvádí Česko, Maďarsko a Polsko.

Výdaje na důchody z přímých zahraničních investic představují většinu českých plateb zmíněné kategorie do zahraničí (7,8 procenta HDP). Je to důsledkem toho, že podíl přímých zahraničních investic je v ekonomice ČR mimořádně vysoký.

Roku 2012 (poslední údaj na Eurostatu) dosahoval podíl přímých zahraničních investic na ekonomice ČR 67,4 procenta HDP a byl dvakrát vyšší než průměr EU. Jsou země, které jej mají stejný nebo vyšší, jako třeba Nizozemsko, avšak tam je převažující tok plateb opačný a míří do země.

Kolik z těchto plateb představují dividendy akciových společností vyplácené do zahraničí lze přímo z platební bilance obtížně vyčíst, ale ČSÚ je vykazuje. Najdeme je také v červnovém vydání magazínu Statistika & My, které právě vyšlo, v zajímavém textu vedoucího oddělení svodných analýz ČSÚ Lukáše Kučery.