Přežil jsem pár předvolebních debat a ještě se z toho sbírám. Některé, třeba ty na veřejnoprávní, se prostě nedaly vydržet. Nesmyslné otázky na nezajímavá témata a nemožnost souvisle odpovědět, to je směska, která udolá po pár minutách. Větší prostor měli debatující u Soukupa, ale tam se mu zase skoro poprali.

Nejlepší formát tak měla překvapivě internetová TV Blesk. Odfiltrovala Okamuru nějakým ďábelským průzkumem, aby se jí nevešel do vedoucí šestice, a pak ještě popouštěla agresivitu přítomných tím, že občas posadila někoho do zvláštního mučícího křesla, kde do něj šili všichni ostatní. Pak to moderátor v poklidu utnul. Věděl, o čem je řeč, a tak ho účastníci respektovali.

Tento vývoj Blesku stojí za pozornost sám o sobě. Kdysi jsem se pokoušel zanést ekonomické téma do bleskového bulváru. Byl to nápad kolegy z investičního časopisu, který jsme spolu založili „pro lidi obklopené trhem“. Pojali jsme to jako výzvu, zda dokážeme zaujmout ulici. Ale pro politika je něco takového chleba. Když jsem teď sledoval souboj Zaorálka a Kalouska na TV Blesk o tom, kdy zavést euro, nestačil jsem zírat, kam se posunulo umění zkratky.

Zaorálek: Napřed musí řadu let růst mzdy a platy a posilovat koruna.

Kalousek: Zavedením eura nikdo nezbohatne, ani nezchudne. Všechno se pouze přepočte.