Největší změny se očekávají ve Francii, ale jaké, to nikdo neví. První kolo předčasných parlamentních voleb v neděli 30. června něco naznačí, jenže konečné rozhodnutí po druhém kole 7. července, o týden později, může být úplně jiné. Ve druhém kole bude důležité nejen to, zda se vítězům podaří dostat své voliče k urnám i podruhé, ale také zda a jak budou hlasovat ti poražení z prvního kola. A dnes nikdo nedokáže říci, zda druhé kolo posílí pravici, nebo levici.

Jen jedno je jisté. Macronova představa, že bleskovými volbami svoji pozici posílí, se rozplyne jako dým.

Předpovědi konečného volebního výsledku ve Francii znesnadňují složitá pravidla francouzských voleb, kde je dvoukolové většinové hlasování (to známe z českých senátních voleb) kombinováno ještě s podmínkou podílu z celkového počtu zapsaných voličů. K vítězství v prvním kole tak nestačí dosažení absolutní většiny, ale musí ji tvořit alespoň 25 procent celkového počtu zapsaných voličů v daném volebním obvodě.

Kdo nedosáhl tohoto podílu, vyhrál jen právo zkusit to znovu a postoupí do druhého kola společně s druhým na pásce. Postoupit však nemusí jen dva. Zvláštností francouzského většinového systému je, že postoupí každý, kdo v prvním kole dosáhl alespoň 12,5 procenta hlasů všech zapsaných voličů. A když se ti původně poražení proti vítězovi spojí, může být vymalováno zcela jinak.