Zbyněk Fiala: Kdo vydělal na pádu koruny

14.01.2015 20:57 | Zprávy

Export elektřiny a potravin je zvýhodněn, zatímco investice, na kterých záleží Svazu průmyslu, jsou dražší. Horké hlavy akademiků Na Příkopě zchladilo teprve zostuzení české centrální banky ve Wall Street Journal, kde je koruna pod portrétem guvernéra Miroslava Singera označena za měn u s největším propadem od začátku roku („koruna oslabuje víc než rubl“). ČNB tedy zařadila zpátečku a sděluje, že na únorovém jednání devalvaci neprohloubí, jak slibovala.

Zbyněk Fiala: Kdo vydělal na pádu koruny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

ČNB v úterý potvrdila, že pokud jde o centrální banku, tak jí oslabení koruny vytrhlo letitý trn z paty. Byla jím obrovská účetní ztráta, která vznikala v letech, kdy koruna posilovala a automaticky tak snižovala korunovou hodnotu eur a dolarů, které centrální banka držela ve svých devizových rezervách. Podle oficiální zprávy o loňském hospodaření, ČNB v roce 2014 dosáhla zisku, který by mohl „kumulovanou ztrátu zcela uhradit“. Zdrojem zisku je prudká devalvace české měny, kterou ČNB spustila svou intervencí, čímž zvedla korunovou hodnotu devizových rezerv.

Devizové rezervy teď mají hodnotu nějakých 1,4 bilionu korun, takže pohyby v řádu miliard vznikají snadno. V době nejprudšího růstu koruny činila ztráta ČNB 37,5 miliardy korun za jediný rok 2007. Pak se kurz koruny rozkolísal a přišly i ziskové časy. Nakonec byl souhrn hospodaření ČNB za léta 2007 až 2010 na nule. Zato rok 2013 s devizovou intervencí a loňský rok s pokračujícím propadem koruny byl z hlediska zisku ČNB zlatým dolem a vylepšil hospodaření o 130 miliard korun. Jen letos to bylo 57 miliard korun (formálně rozhodne o jejich použití až Bankovní rada).

To znamená, že ČNB může být z díry venku a jeden motiv pro oslabování koruny ochabne. ČNB se zaříkává, že kvůli zisku to nedělá a cílem je péče o cenovou stabilitu. Guvernér Miroslav Singer nyní začal zdůrazňovat, že ČNB neovlivňuje současný vývoj, ale to, co teprve bude, protože její nástroje obvykle působí tak za 18 měsíců. Jde mu také o to, jaká jsou očekávání, tedy aby nebyla pesimistická, odkládající spotřebu. Jak se to daří? V čerstvé Zprávě o inflaci IV/2014 na straně 27 ČNB uvádí, že „indikátor domácnostmi vnímané inflace se během třetího čtvrtletí 2014 – po téměř třech letech – posunul do nepatrně záporných hodnot“. Ale „indikátor očekávané inflace se dlouhodobě pohybuje v kladných hodnotách“. A pokud jde o odbornou veřejnost, „inflace očekávaná analytiky v ročním horizontu leží mírně výše než v prognóze ČNB“.

Takže obavy z deflace nebyly a nejsou, ale domácnosti jsou rok po intervenci uvedeny ve zmatek spíše v deflačním směru. Docela by mne zajímalo, jestli tyto zprávy někdo čte.

Nepokojena je i podnikatelská veřejnost. Svaz průmyslu a dopravy se pokoušel tlumočit své obavy na novoročním setkání svého vedení s Bankovní radou - a moc neuspěl. Je to patrné z toho, že v zápisu najdeme pouze argumenty ČNB.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Dobrý den.

Čeho se bojíte víc? STAČILA nebo SPOLU?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Letní neradostné přemítání

17:44 Jiří Weigl: Letní neradostné přemítání

Prázdniny a dovolené jsou obdobím, kdy má člověk příležitost obvykle častěji cestovat po naší zemi a…