Zbyněk Fiala: Kypr bez peněz

Kypr zkouší vyjednávat s Ruskem, ale riskuje tím zpřetrhání evropských vazeb. Pomoc nabídla ortodoxní církev, jeden z největších vlastníků v zemi. Stále zřetelnější je fakt, že přerostlý finanční sektor, více než dvakrát větší než evropský průměr, je extrémně výhodný jen když „peníze dělají peníze“. I čeští politici by si měli všimnout toho, že ve chvíli, kdy se karta obrátí a „peníze polykají peníze“, je to zničující nepřítel a je pozdě říkat: „Kdybysem to býval věděl, tak bysem sem nikdy nechodil.“

Když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší. Tak k tomu přistoupila církev na Kypru. Arcibiskup Chrysostomos II nabídl novému prezidentu Nicosi Anastasiadesovi, že církev uvalí na svůj majetek hypotéku a za utržené peníze nakoupí státní dluhopisy, aby pomohla strádající vlasti. Nelze se divit, je to církev ortodoxní, v českém překladu zastaralá. Moderní katolická církev se neobejde bez obrovských peněz, protože to usnadňuje život ve víře i bez věřících.

Potom, co kyperský parlament v úterý večer odmítl plán na zdanění bankovních depozit, kterým by vkladatelé přispěli 5,8 miliardami euro, je v nedohlednu i pomoc 10 miliard euro, která byla tímto krokem podmíněná. Kyperské banky proto budou nadále zavřené. To je v tuto chvíli jediné opatření, které je chrání před krachem.

Nelze se divit kyperským vkladatelům, že by se rádi rozběhli k přepážkám, protože netuší, co všechno se ještě může stát. Pokud se banky položí, vklady do 100 tisíc euro jsou sice garantovány státem, ale v tomto rozsahu na to vláda prostě nemá. Nabízené řešení v podobě relativně malé daně – když ji srovnáme s tím, že lze přijít o všechno – však nahlodalo nejpodstatnější pilíř bankovního podnikání, důvěru. Kypřanům bylo vysvětleno, že proti krachu bank jsou pojištěni, ale proti parlamentu nikoliv. A vývoj posledních dnů ukázal, že vláda netuší, co může s parlamentem dohodnout. Teď parlament odmítl dohodu vlády o evropské pomoci tím nejpotupnějším způsobem - poslanci vládní strany odešli ze sálu a nepřímo tak podpořili hlasy proti.

Původně měla být vybírána mimořádná daň jak z depozit se státní garancí, tak bez garance. Pro garantované vklady do 100 tisíc euro byla určena daň 6,75 procenta. Negarantované vklady – nad tuto hodnotu – měly zaplatit 9,9 procenta. Podle odhadu expertů banky Barclays je 55 procent kyperských vkladů nepojištěných a má se za to, že většina jich pochází ze zahraničí, především z Ruska. Z toho má kyperská vláda strach, potřebovala by naopak vstřícný přístup ruské vlády, aby souhlasila s odkladem ruské státní pomoci v hodnotě 2,5 miliardy euro, která vyprší roku 2016.

Z uvedeného odhadu je zřejmé, že většina domácích vkladů spadá do kategorie těch pojištěných. Na finančním blogu FT Alphaville lze najít výpočet, podle kterého mělo původní zdanění rozdělit zátěž při refinancování bank tak, že 36 procent zaplatí malí domácí vkladatelé a 64 procent se uhradí zdaněním velkých vkladů. V sobotu večer kyperská vláda dodatečně vyjednala s evropskými partnery (formou telekonference) osvobození vkladatelů do 20 tisíc euro. Ani tento návrh, který zmirňoval náklady řadových Kypřanů, tedy nakonec kyperským parlamentem neprošel.

Pokud by měla být přenesena veškerá zátěž jen na nepojištěné vklady, muselo by zdanění vkladů nad 100 tisíc euro dosáhnout sazby 15,5 procenta. Prezident Astanasiades však rozhodně odmítá zdanění nad 10 procent, protože nechce příliš škádlit Rusy.

Vyhlídka zdanění vkladů ruských oligarchů komplikuje jednání s ruskou vládou o další finanční pomoci. Rusko to pojímá nacionalisticky, neocenilo fakt, že nečekané kyperské zdanění zmírní touhu ruských rezidentů ulévat peníze do zahraničních daňových rájů. Prezident Vladimír Putin označil kyperský krok jako „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Lepší sadu drsných slov ani nemohl nabídnout.

Ruská pomoc by mohla mít podobu převzetí druhé největší kyperské banky. Celková potřeba rekapitalizace pro kyperský bankovní sektor však dosahuje úrovně mezi 8 až 12 miliardami euro, a to jsou peníze, za které se dá z pohledu soukromého investora pořídit něco lepšího než obnova funkčního stavu běžné služby.

Teď tedy hrozí run na banky, které bez důvěry vkladatelů prostě nefungují. Nejjednodušší bude nechat je zavřené i přes Velikonoce, a potom zkusit zakázat elektronické převody peněz a vývoz hotovosti do zahraničí. Nařídit tedy prohlídky zavazadel na letišti a v přístavu. Otázka zní, jak dlouho se s tím dá vystačit.

Systém zatím drží nad vodou Evropská centrální banka, která potvrdila pokračování režimu mimořádných dodávek likvidity ELA prostřednictvím kyperské centrální banky. Avšak jedná se o podmíněnou pomoc, která předpokládá dohodu s „trojkou“, tedy Evropskou komisí, ECB a MMF. Kdyby Kypr uskočil k Rusům, ECB zavře kohout a píše se zcela jiný příběh.

Kyperský bankovní sektor má aktiva za 120 miliard euro, to je sedminásobek HDP ostrova. Problém je tak srovnatelný s irským (tam byl taky sedminásobek) a britským (šestinásobek, ovšem s větším počtem nul v absolutním vyjádření).

Podle mezinárodního žurnálu pro finance a bankovnictví Euromoney, kyperské banky nemají kam uskočit, protože drží 87 procent té části státního dluhu, která byla financována z trhu. Jedná se o dluhopisy v nominální hodnotě 15,3 miliardy euro. To je hodnota blízká ročnímu HDP Kypru. Předtím se kyperské banky ocitly v podobné situaci, když musely přijmout ztráty z řeckého státního dluhu. To je stálo 4,5 miliardy euro srovnatelných s 25 procenty kyperského HDP.

Očištění kyperských bank může znamenat až 65 procentní znehodnocení nemovitostí na ostrově, odhaduje významná americká firma pro správu investičních aktiv Pimco.

Kde lze vyškrabovat peníze? O všechno by mohli přijít držitelé podřízených dluhopisů za 1,4 miliardy euro, neboť jde o cenné papíry podobné akciím a banky je mohou počítat do základního jmění. Problém je v tom, že ještě před dvěma lety největší Bank of Cyprus tyto papíry nabízela na trhu. Nemůže se divit, že od ledna se před bankou srocují rozhořčení lidé, kteří se cítí podvedení.

Na stole jsou taky plány privatizace. Za státní telecom se dají získat 2 miliardy euro. Stát by mohl zkusit skřípnout církev, u které má většinu ze 600 milionů euro nezaplacených daní. Současná nabídka patriarchy to usnadňuje. Nejnadějnější jsou ložiska plynu u jižního pobřeží, leč zatím jako chiméra hluboko pod vodou. Peníze jsou potřeba hned. Nejen pro banky. Už 3. června bude třeba refinancovat státní dluh za 1,4 miliardy euro.

Českého čtenáře, kterého přitom nemrazí, můžeme politovat – nemá kůži. Kypr dojel na představu, že ho uživí sklad peněz, které se tam nahrnou díky volnější regulaci. Přesně takový plán si hýčká česká vláda, která se brání evropským závazkům, protože by ráda ČR přeměnila ve významné centrum alternativních investičních fondů. To jsou takové ty rychlé velké peníze, které kmitají mezi globalizačními příležitostmi, a do ČR by je přitáhla nulová sazba příjmové daně. Prý by stačilo, co by si vydělali čeští manažeři a české firmy nabízející různé obslužné služby, jak to bylo prezentováno v lednu na semináři v Poslanecké sněmovně. Zkuste si vygooglovat Czech Republic for Finance.

A tak zatímco české státní finance míří řeckou cestou, strategie privátních financí zacílily na kyperský příklad. Vláda si nemohla vybrat lépe.

Publikováno se souhlasem vydavatele.