Zbyněk Fiala: Lze nahradit banky?

31.03.2013 7:33

Kypr na pokraji krachu je velkou laboratoří alternativních řešení platebního a úvěrového systému. Kypřané, kteří tlučou na zavřené vchody bank, možná najdou i jiné cesty, jak udržovat ekonomiku v chodu. Také měna možná projde proměnami, které umožní zkombinovat existenci eura i vnitřní uzavřenější oběh.

Zbyněk Fiala: Lze nahradit banky?
Foto: hns
Popisek: Vydrží evropská měna?

 

Kyperské banky jsou od poloviny března zavřené a jejich znovuotevření se stále odkládá. Nejnovější termín byl stanoven na čtvrtek, ale finalizují i přípravy režimu kapitálové kontroly, který prý potrvá nejméně týden. Klienti si budou moci vybrat z konta jen malou částku. Bude to lepší než totální bankrot, který zemi hrozil, ale rozdíl se zmenšuje, jak se k bankovní krizi přidávají důsledky ekonomiky bez kyslíku. To by mohlo přivést k životu nějaká alternativní řešení.
 
Zásadních změn bude hodně. Zavedení kapitálových kontrol znamená faktický přechod na nekonvertibilní měnu, soudí v Eurointelligence.com komentátor Wolfgang Munchau. Podobně uvažoval už před rokem hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer, když Řecku navrhoval pro běžné domácí hotovostní operace paralelní měnu geuro.
 
Nobelista Paul Krugman, který věnoval anatomii krizí svou nedávnou práci The Return of Depression Economics, nyní v New York Times vyjádřil názor, že drakonické formy kontroly pohybu kapitálu na ostrově zavládnou nikoliv na pár týdnů, ale po celé roky. Nepochybuje, že Mezinárodní měnový fond tato omezení pohybu kapitálu schválí, podobně, jako to udělal předtím na Islandu. Autor to považuje za signál konce éry, kdy byl neomezený pohyb kapitálu požadován za něco žádoucího.
 
Přistřihnutá křídla
 
Po válce byly limity příhraničních převodů měny běžné, připomíná Krugman. V Británii platila omezení pro zahraniční investice rezidentů ještě roku 1979. K jejich pádu přispělo i to, že je to nákladné opatření se spoustou papíru a podle běžných ekonomických představ je to i překážka růstu. Kontroly zásadně odmítala nastupující ideologie volného trhu – trh ví vše nejlépe a byrokraté mu nemají překážet.
 
Po roce 1980 se však objevil i další nový jev, finanční krize. Roku 1982 byla v Mexiku, Brazílii, Argentině a Chile, roku 1991 ve Švédsku a Finsku, potom znovu v Mexiku, roku 1998 v Thajsku, Malajsii, Indonésii a Jižní Koreji (ČR 1997Krugman neuvádí), roku 2002 v Argentině a v posledních letech postihla Island, Irsko, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie a Kypr. Vždycky to provázely prudké odlivy investic, „úprk bankéřů“. Na druhou stranu, tyto krize se daly snadno předpovědět na základě prudkého přílivu peněz ze zahraničí, když rozkývaly houpačku mezi „miluji tě“ a „nechci tě“. Evropa teď vyvrátila, že se soustřeďují jen na chudé země.
 
Ostatně podobný charakter měla i realitní bublina, která stála na začátku finanční krize v USA, jen byla zastřena tím, že Spojené státy si vypůjčovaly ve své vlastní měně.
 
Ani po této zkušenosti jistě nebude myšlenka volného pohybu kapitálu zcela odmítnuta, jen začne podléhat erozi. Podle Krugmana tak „globální kapitalismus přechází na trajektorii, kdy bude podstatně méně globálním“.
 
Českou debatu o Kypru charakterizuje názor analytika, který jsem zaslechl v Radiožurnálu, a sice že má na výběr buď argentinské řešení (devalvace o 50 procent, tedy i vystoupení z eura) nebo lotyšské řešení (snížení platů o 50 procent). Existují však i jiná. Píší o nich Beranrd Lietaer a Jacqui Dunne v letošní knize Rethinking Money – How New Currencies Turn Scarcity into Prosperity (Berrett-Koehler Publishers, San Francisco 2013).
 
Pivní cestou
 
Nejprve k ochromení bank, které dlouho nefungují, a je jedno proč. V Irsku to řešili pivní cestou.
 
Irsko prožilo mezi lety 1966 a 1976 tři velké stávky bank, takže prožilo celkem dvanáct měsíců bez přístupu k bankovním účtům. Ekonomika se přesto nezhroutila, jen si našla jinou cestu k platebním prostředkům a obchodnímu úvěru.
 
Roli oběživa převzaly šeky. Formuláře se daly koupit v papírnictví. Lidé je začali vydávat v malých denominacích a používat v okruhu svých nejbližších partnerů. Platili si tak lidé, kteří se znali a důvěřovali si. Tato soukromá měna postupně pronikla i do místních hokynářství, které ví nejlíp, komu věřit, takže funguje v okruhu sousedů jako ratingová agentura.
 
Dalšímu rozšíření pomohl pivovar Guinness, který akceptoval směnky hostinských a vyplácel zaměstnance svými vlastními směnkami, opět rozdrobenými pro potřeby malých nákupů. Vznikla tak totálně anarchistická, nikým neregulovaná komunitní měna, která se opírala o irskou libru.
 
Jednoduchý princip, na kterém to všechno fungovalo, spočíval v tom, že lidé přijímali šeky, kterým důvěřovali, a odmítali ty, kterým nevěřili, komentuje to profesor ekonomie Antoin E. Murphy z dublinské Trinity College.
 
Credito
 
Lietaer popisuje také zkušenost Argentiny, kde vládla dlužnická krize mezi lety 1991 a 2001. Někdy roku 1995 se tam objevily barterové skupiny ze sousedů a přátel, které pak začaly vydávat svoji vlastní peníze credito. Na začátku roku 2001 byly desítky takových lokálních měn. Vznikla i národní barterová síť (Argentinci ji velkoryse nazývali „globální“), která umožnila jednotlivé okruhy propojovat.
 
Když pak přišel v prosinci 2001 státní krach a peso prodělalo drastickou devalvaci, o které se zmínil i český analytik, lidé se spontánně k barterovým klubům přidávali, a tak se stalo, že v červenci 2002 tuto měnu užívalo 7 milionů lidí. Banky však vycítily konkurenci, a tak s tím skoncovaly vydáváním kvalitních padělků creditos. Policejní vyšetřování brzy skončilo, protože zákon zakazuje padělat pouze legální měnu.
 
Zápočet
 
Nedostatek obchodního úvěru řeší systém C3, který vznikl nedávno v Uruguaji, tentokrát už s použitím moderních technologií, aby to nešlo padělat. Do příprav se zapojil i program Spojených národů na podporu malého podnikání. Hotovostní grant zajistil likviditu při případném přechodu do národní měny.
 
Moc jí nepotřebují. C3 je zkratka pro Commercial Credit Circle čili Kroužky obchodního úvěru, které tvoří skupiny spolupracujících podniků se vzájemným zápočtem směnek. Tyto směnky jsou pojištěné, což je podmínka, aby se mohly posílat do clearingového centra C3.
 
Výrobce dostane dodávku materiálu, vystaví na ni směnku a tu pošle elektronicky do C3. Všechno běhá po internetu a mobilích telefonech, takže nelze padělat vklad, aniž by se zfalšovala i protistrana.
 
Dodavatel je členem sítě, jeho faktura je clearingem okamžitě uhrazena – z fondů C3, tedy vnitřní měnou. Kdyby chtěl národní měnu, dostane ji, ale s diskontem.
 
Dokud není směnka splatná (obyčejně za 90 dní), točí se okruhu. Při splatnosti náleží tomu, kdo ji má v ruce, a ten ji může zinkasovat buď v plné hodnotě ve fondech C3, nebo s diskontem v národní měně. Z diskontu se hradí náklady oběhu a použitá hotovost. Samotný oběh v C3 je bezúročný. Náklady pojištění jsou malé.
 
A jde to i bez bank.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vasevec.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Evropská budoucnost a české vidle

21:35 Zbyněk Fiala: Evropská budoucnost a české vidle

NATO je na odpis, „zastaralé“, „po mozkové smrti“, zbyla z něj jen prodejna zbraní, a Evropská unie …