Kolik firemních zisků mizí v daňových rájích a jak je odtamtud vyprostit, to se probíralo na konferenci think-tanku Glopolis, pár dní poté, co nové návrhy předložila i Evropská komise. Jak jsme na tom? Kdysi byla móda odhadovat, jaký je podíl šedé ekonomiky v ČR a dávalo se k lepšímu číslo 15 %, které neurazí, ale ani nenadchne. Jak se to taky dá zjistit, když to není vidět?

Nyní se v podobném duchu debatuje o úniku peněz do daňových rájů. Podle Ekonoma Petra Janského z Fakulty sociálních věd UK a špičkového vědeckého pracoviště CERGE-EI, je to někde mezi 15 miliardami korun, což je poloficiální odhad, a 50 miliardami korun, což je odhad Glopolisu. Tématu se věnuje také pět nových mezinárodních studií, a tam je rozpětí odhadu ještě větší, mezi 6 miliardami korun (zdá se opravdu málo) a 57 miliardami korun (to by tedy málo nebylo). Jinými slovy, do rajského úkrytu mimo dohled české daňové správy může mizet mezi 4 procenty až 38 procenty daňové povinnosti právnických osob (Petr Janský: Estimating the costs of international tax avoidance: The case of the Czech Republic, FSV UK, 2016).

Na mezinárodní konferenci (Ne)známé aspekty výběru korporátních daní pak vyhlásili přestávku a já dostal příležitost pobavit se o tom s makroekonomem ČMKOS Martinem Fassmannem u kávy. Říká, že podstata věci je jinde. Ráje jsou pro piráty. Velké zahraniční firmy, které u nás působí a mají rozhodující vliv na výnos korporátní daně, mají sídla v Německu. Neodvážily by se posílat něco do daňových rájů, záleží jim na pověsti. Ale to neznamená, že dopadneme líp. Jen se to dělá jinak.

Fassmann mne přitom upozornil na studii poradenské společnosti Ernst & Young, která porovnává míru efektivního zdanění firem v různých zemích. Kanceláře EY jsou rozesety po celém světě a z velké části se živí právě optimalizací daňových přiznání firem. Mohou proto nabídnout model typické firmy (asi ne malé, těm radí jiní), který pak proženou jednotlivými národními systémy s využitím všech možností zápočtů, odečtů a slev.

Podle těchto zjištění je prý v Evropě efektivní sazba daně (kolik typická korporace opravdu ze zisku zaplatila) nejčastěji o nějaká dvě procenta (2 p. b.) nižší než sazba nominální (číslo v zákoně). Dokonce i na Slovensku. Avšak u nás je to hned o sedm procentních bodů méně, než hlásá nominál. Zmizí to i bez ráje.