Minulé české vlády se často oháněly řeckou lží, ale vyhýbaly se řecké pravdě. Nebyla pravda, že míra státního zadlužení Českou republiku nějak ohrožuje, ale je pravda, že český hospodářský pokles v roce 2009 ve směnném kurzu (o 8,4 %) překročil kterýkoliv roční hospodářský pokles Řecka (nejvíc zatím o 7,9 % v roce 2011). Ukazují to čerstvá data Eurostatu.

Přirozeně, že řecká čísla řadu let zpátky nelze brát doslova (Eurostat je stále považuje jen za předběžná), ale znepokojivý je také trend české ekonomiky, která podle směnného kurzu (palebná síla ČR v EU) ztratila dlouhých šest let a dosud nedosáhla úrovně roku 2008. Loňská hodnota 14 700 EUR na obyvatele je o 700 EUR nižší. Sousední Rakousko ztratilo jen rok, obdivované Dánsko dva roky. Tady jsou na tom Řekové hůř, ztratili 12 let a jsou jen sto euro nad úrovní roku 2003 (nyní mají 16 300 EUR na obyvatele). Jsou tedy nad námi – a rozdíl se přestal snižovat.

Pravdou je i to, že podobně jako Řecko procházela ČR v minulých letech vnitřní devalvací, jinými slovy, snižováním životní úrovně ve srovnání se zahraničím. Mělo to snížit náklady exportního průmyslu a lákat zahraniční investory. Když pak tato munice došla, zasáhla ČNB a přistoupila k vnější devalvaci, snížení kurzu koruny. Výsledek je, že se Rakousku i Dánsku stále více vzdalujeme. Zatímco my šest let stagnujeme, oni rostou.

Dobře je to patrné z obrázku sporovnáním HDP Česka, Rakouska a Dánska v EUR od roku 2003. Zpočátku se tento rozdíl prudce snižoval (křivka stoupala), nyní se mírně zvětšuje (křivka klesá). Roku 2008 jsme měli HDP ve směnném kurzu na úrovni 35 procent Dánska a 44 procent Rakouska. Dnes už je to jen 32 procent Dánska a 38 procent Rakouska. Propad Řecka na 90 procent úrovně České republiky se roku 2013 zastavil.