I když je téma uprchlíků v Česku a na Slovensku velmi silné, týká se nás opravdu jen okrajově. Potvrzují to údaje Eurostatu, podle kterých v Česku v loňském i předloňském roce poprvé žádalo o azyl kolem tisícovky osob, což je 117 uprchlíků na milion obyvatel Česka. Na Slovensku jich bylo dokonce jen 50. To v Maďarsku, kde se poprvé problém vyhrotil, jsou na tom stokrát hůř, stejně jako v Rakousku, kam se pak přelil. Maďarsko registrovalo na každý milion obyvatel země 17 699 prvních žádostí o azyl a Rakousko 9 970.
Před problémem uprchlíků jsme tedy mistrovsky uprchli. Proto zní hlas Česka nejsilněji. Roli učitele národů, zděděnou po Komenském, nikdy nevzdáme.
Nejvíc uprchlíků samozřejmě míří do Německa, loni to bylo 35 procent z celkového počtu 1,3 milionu osob, ale je to velká země, tam se to naředí. Přesto jde o obrovské počty, v loňském roce to bylo 441 800 osob, a to počítáme jen ty, kdo se zaregistrovali v Německu. V přepočtu na obyvatele to vyšlo na 5 441 registrovaných uprchlíků na každý milión německých občanů. K tomu přičtěte ty, kdo se prvně zaregistrovali jinde, a také ty, kdo to zkoušejí úplně načerno.
V komentářích se obyčejně dočteme, že si za to Němci mohou sami, neměli otvírat dveře tak doširoka. Kancléřka Angela Merkelová, která má z mládí tolik českých přítel a byla formována stejným pocitem bezmoci za železnou oponou jako my, upozorní na pořadí událostí. Nejprve děsivé zprávy o počtech utonulých ve Středozemním moři, a pak zoufalá situace v Maďarsku, které se pokoušelo držet pravidel pro běžné situace i v situaci nezvladatelné katastrofy.
Hlubší komentáře si všimnou také toho, kdo rozvrátil země, ze kterých dnes lidé prchají. Ale netřeba mluvit jen o válkách a rozpadu státních struktur z posledního období. Dá se jít ještě hlouběji do minulosti a ukázat, že se tu hroutily země vyčerpané jednostrannou orientací na dodávky surovin do zahraničí. Tyto dodávky byly zajišťovány zkorumpovanými násilnickými systémy zaváděnými v zájmu odběratelů už před druhou světovou válkou. A pak si můžeme připomenout klimatické změny, které tu zůstanou i poté, až zbraně utichnou.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV