Ekonomika stojí, letadla nelétají, zásobníky jsou plné a ani do ropovodů už se nic nevejde. S ropou to začíná být stejné jako s elektřinou, když pořádně zafouká a není ji kam uložit. Správci některých amerických ropovodů už vyzvali těžaře, ať jim nic neposílají, protože nikdo nic nekupuje. Začínají mít strach, že jim ropa bez pohybu v potrubí zatuhne, a tak lze klidně očekávat, že budou platit tomu, kdo jim uleví.
Na trzích s ropou vládne panika. V termínových obchodech na květen spadla americká ropa WTI v neděli večer v New Yorku na 14,47 dolarů za barel. Pak se trochu vzpamatovala a zvedla se o dolar výše, ale předpověď je nejistá. Kontrakty futures na letní měsíce byly o polovinu výše, ale otázka je, jak dlouho tam vydrží. Až budou dozrávat kontrakty z předchozího období, před vlastníky se vynoří znovu otázka – odebrat? Ale kam to dát? Prodeje pak srazí ceny ještě níže. Pokud to vůbec někdo koupí a nebude nutné kontrakt prostě zahodit.
Ropa naznačuje, že krize, kterou prožíváme, je skutečně bezprecedentní. Je to zároveň výmluvné vysvědčení světa, ze kterého nás virus vypuzuje. Světa závislé nadprodukce, do které už se nelze vrátit, protože lidé budou dávat přednost vyšší míře nezávislé soběstačnosti. Aspoň tam, kde to jde. Jde to například elektromobilitou z obnovitelných zdrojů. Představa, že teď je nejvyšší čas upustit od zelených politik, je proto naprosto nesmyslná.
Jak velká je ta nadprodukce, to ukazuje selhání pokusu ji nějak omezit. Dohoda OPEC+, kterou byla ukončena cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, počítá s postupným snížením těžby o nebývalých 10 milionů barelů denně. Slabinou dohody je to, že předtím byla těžba saúdské ropy několik měsíců vystupňována a omezení se počítá z té vyšší laťky. Rusové si s cenovou válkou celkem poradili (teď to bude horší), ale slabý článek se vynořil na břidlicových polích v USA.
Nákladná břidlicová těžba předtím dosahovala obrovských přírůstků a v loňském roce vyšvihla USA objemem těžby nad Saúdskou Arábii. Bylo to však proto, že v nízkých objemech a při nízkých cenách je tato těžba nemožná. Je financována vysoce úročenými korporátními dluhopisy s rizikem na úrovni „junk“, tedy mimo investiční třídu. A toto hodnocení se nyní potvrzuje, když přestávají být spláceny, protože není z čeho.
Američané zpočátku dělali s připojením k dohodě drahoty. Nakonec se zavázali jen ke snížení o zlomek milionu barelů denně. Teď však vidíme, že drahoty představovaly rituální tanec před bezmocným pádem do Niagary. Část těžařů zkrachuje a těm dalším nějaký čas nikdo nepůjčí. Je tu vyhlídka dalšího prudkého snížení těžby – a přesto cena ropy pořád klesá.
Čelíme „nejchmurnějšímu ropnému makroekonomickému výhledu od začátku 90. let a možná vůbec,“ tvrdí analytik Jason Gammel ze společnosti Jefferies, který podle Financial Times snížil předpověď ceny americké ropy pro druhé čtvrtletí na 19 dolarů za barel. Také Robert Rennie, šéf obchodní strategie Westpac, očekává, že obavy z budoucnosti stlačí červnové ceny pod 20 dolarů za barel.
Pro osvěžení si připomeňme, že finanční krizi roku 2008 pomohla vyvolat rekordní cena ropy, která vyšplhala na 150 dolarů za barel. Dokonce se tenkrát vynořovaly se předpovědi, že zamíří i nad 200 dolarů. Prudce to zdražilo všechny druhy energie a tehdejší nadšení energetických firem z vysokých zisků u nás rozdychtilo ČEZ pro rychlou dostavbu jaderných elektráren. Bude zajímavé sledovat, jak dlouho potrvá, než bude českým stratégům jasné, že tahle šance je opravdu pryč.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
