Nejedná se o nějaké mihotavé signály, ale o zásadní krok. Ma Jün, hlavní ekonom čínské centrální banky, a Simon Zadek z UNEP, programu Spojených národů pro životní prostředí, zaznamenali už v přípravných jednáních ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, že nastává posun v myšlení ve prospěch „zelených financí“, směřujících do růstu spojeného s udržitelným přístupem k životnímu prostředí. Píší o tom ve společném článku pro Project Syndicate.

Nejprve upozorňují na rozdíl mezi konvenčním myšlením a pojetím přírodního kapitálu. Konvenční myšlení vnímá ochranu životního prostředí jako něco, co si můžeme dovolit, až si na to vyděláme (Václav Klaus říkal ochraně prostředí „třešnička na dortu“), až to poslední, co přijde na řadu. Jenže příroda je základem našeho života. Její devastace je bezvýchodná, nic jiného nemáme. A protože některé lidi snáze přesvědčí počty cinkajících mincí, začala být přidávána cenovka nejen ke zdrojům, ale také službám, které nám příroda poskytuje. To je ten kapitál.

Koncept přírodního kapitálu je tedy novější, ale dávno není ničím exotickým. V češtině vyšel už roku 2003 překlad práce Natural Capitalism (Přírodní kapitalismus, Mladá fronta), ve které američtí autoři, podnikatel a publicista Paul Hawken a výzkumníci Amory a Hunter Lovinsovi, vysvětlují, jak lze na chápání přírody jako kapitálu postavit silnou ekonomiku s novou průmyslovou revolucí.

Ten kapitál není nadsázka. Tedy u zdrojů je to jasné, kvůli ropě se vedou války. Známe také cenu zateplování. Známe i negativní kapitál odčerpaný podvodem století s cinknutou podporou obnovitelných zdrojů. Ale to hlavní je pomíjeno. Dnes už dokážeme vyčíslit finanční hodnotu ekosystémových služeb. Jinými slovy, služeb přírody jako továrny na kyslík, vodu, chlazení, recyklaci živin a spoustu dalších nezbytných potřeb.

Vysvětlím. Například když strom ve městě odpařováním a transpirací snižuje teplotu okolí, představuje to určitý výkon klimatizační techniky, kterou bychom si museli opatřit, kdybychom strom v nějakém šíleném hnutí mysli – nebo záchvatu hrabivosti - porazili. Náš strom vedle toho produkuje kyslík, který bychom jinak museli získávat třeba elektrolýzou vody. Souvislá vegetace (les) uvádí také do oběhu vláhu, kterou bychom jinak museli přivádět z velké dálky čerpadly a potrubím. Všechny tyto služby fungují trvale, rok co rok, a kdybychom si je měli opatřovat jinak, stálo by to velké peníze. Když se vedl spor o to, zda vykácet kus lesa v Klánovicích a udělat tam golfové hřiště, investor to vzdal, když byly ekosystémové služby jednoho hektaru tamějšího lesa vyčísleny na 50 milionů korun ročně.