Zdá se, že český přístup ke klimatické hrozbě připomíná české výběrové řízení – může to být blbé a k ničemu, hlavně, když je to levné. Svaz průmyslu a dopravy tomu tleská. „Plnění cílů nesmí zatížit cenu energie tak, že se kvůli ní stane český průmysl nekonkurenceschopným,“ píše ve svém komentáři. (ZDE)

A kde je ta konkurenceschopnost? Že se nezúčastníme přesunu do nízkouhlíkové a decentralizované ekonomiky? Že to nebudeme umět? Že se zakopeme v minulosti?

A kde je ta láce? Že postavíme jaderné elektrárny, které bude vlastnit stát, takže cenu elektřiny na spotřebitelském účtu doplníme ještě neviditelnou platbou za státního rozpočtu? Z daní? Děkuju pěkně za takovou slevu.

Na webu je k dispozici rok starý záznam debaty po konferenci Svazu moderní energetiky, kde ředitel strategie Energon holding Fady Al-Kheir (má bezvadnou češtinu) konstatuje:

„Obnovitelné zdroje ve světě exponenciálně rostou. To, že Česká republika – z ideologických a jiných důvodů – jejich růst blokuje, to nemá globálně žádný vliv. To jen Česká republika snižuje svoji konkurenceschopnost a konkurenceschopnost své ekonomiky, a to je mi líto.“ (ZDE)