Česká republika teď nemá nejlepší pověst, a tak se vyplatí zbystřit, když někde vyráží proti proudu. Platí to pro naše jaderné plány, které mají navíc zakonzervovat naši extrémní energetickou náročnost a odříznout nás od rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Ve sněmovně se projednává zákon, který by naší vládě umožnil subvencovat dostavbu jaderných bloků v Dukovanech s mimořádně vysokými náklady a po velmi dlouhé období, možná až 60 let. Projednávání zákona se vleče, ale nikoliv kvůli sporům o energetické koncepce. Je to další příležitost, jak vystoupit do ohně první linie a ubránit naši zemi před úklady Rusů a Číňanů.

Realita tu nehraje roli, podstatný je mediální obraz bojovníka, který se nezalekne velmoci, tak jako se komár nezalekne velblouda. Nicméně i v této divadelní šou může zaznít věcné moudro. Byl to hend Poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL) upozornil na podstatné riziko. Když se soustřeďoval na to, aby se za žádnou cenu do soutěže nepřizval ruský nebo čínský dodavatel, popsal situaci, do které se může dostat kdokoliv další:

„Prostě pokud dojde ke konfliktu, tak samozřejmě ten dodavatel nebude smlouvu plnit. Obě zmíněné možnosti zpětného ovlivnění výběru uchazeče, tedy odmítnutí uchazeče, či rozvázání kontraktu s dodavatelem, jsou pouze nástroje reaktivní a také krajní, a tedy oba trpí podle expertů obdobnou slabinou. Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční, ztrátu času, ztrátu důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt a jednak by jejich využití zřejmě znamenalo zahájení řady soudních sporů, nebo arbitráží.“