Akce Stop vládě míří do další vlny. Má to být další příležitost občanů, jak o něco důrazněji vyjádřit nesouhlas s asociálními reformami, které ženou stále širší okruh lidí pod hladinu chudoby, a přitom nás pod zástěrkou úspor ještě více zadlužují. Nejbližší příležitost představuje úterní pochod odborářů a občanů k sídlu vlády, ke kterému se může každý připojit. Obě strany už brousí argumentaci. Zaznělo to i v debatách u informačního stánku akce, který působil celý týden v Praze u Anděla.

V pátek to měl tento informační stánek obzvlášť těžké, protože byl obklopen prodejními stánky farmářského trhu, což bylo milé, a zpočátku byl přehlušován mohutnými tlampači jakéhosi křesťanského spasitele. Přesto lidé přicházeli, podpisovali petice, a pak se zapojili do zajímavé debaty. K večeru tam byla obzvlášť zajímavá sestava, protože za Alternativu zdola přišla ekonomka Ilona Švihlíková (jedna z nejmladších docentek v zemi) a za odbory ekonom Jaroslav Ungermann z elitního analytického pracoviště ČMKOS. Výraz „elitní“ tu platí v hodnotícím smyslu, protože předpovědi odborářských makroekonomů byly v posledních letech let řádově lepší než předpovědi ministerstva financí.

Jen si vzpomeňte na předvolební sliby, vyzývá docentka Ilona Švihlíková. Vláda slíbila nezvyšovat daně, ale daně rostou a s nimi i jejich degresívnost, to znamená větší tlak na nižší příjmy. Roste zejména DPH, zvyšuje se rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ. Stále více se podobáme nějaké rozvojové zemi, kde neumějí daně vybrat a spoléhají jen na jednu DPH a rovnou daň.

Podívejme se na argumenty naší vlády podrobněji, vyzývá dále docentka.

Vláda například tvrdí, že víc sazeb DPH znamená příliš velké administrativní nároky. Proto by měla být DPH jednotná. A nyní slyšíme, že i co nejvyšší. Nikde na Západě však nic takového nenajdeme, mají několik sazeb DPH, a funguje jim to. V Británii mají nulovou daň na potřeby pro děti. Jsou snad chudší?