Zbyněk Fiala: To lepší ze sociálních sítí

Nejdůležitější rysy Boikovy „společnosti s principy“ tvoří spolupráce místo konkurenčních bitev až za hrob, dále sdílení a otevřená tvorba místo vlastnické uzavřenosti, a konečně obživa z vlastní práce a společného díla relativně rovných místo hromadění majetku a růstu nerovností.

Ale nesmí se to přehánět, proto je zakomponován i systém takových motivací jako je soutěžení o bezúročné investice a granty. Tam, kde jde o vstupní investice pro založení nového „podniku s principy“, který se samozřejmě představí podrobným podnikatelským záměrem, bude soutěž usnadněna pohledem na reputační index jednotlivých žadatelů. Tento index zachycuje, jak kdo realizoval své předchozí plány a sliby a jak je vnímán ostatními při spolupráci.

Jedná se tedy o převzetí prvků známých ze sociálních sítí, avšak tady komunikují lidé blízcí, kteří se osobně potkávají a nemohou se skrývat za anonymitu davu. To je jedna z největších výhod lokálních řešení. Ovšem znovu – není to pro každého, jen pro ty, kdo si to vyberou. Systém také obsahuje pravidla, jak jej opustit nebo jak to celé zlikvidovat, kdyby to ztratilo smysl. Navíc jde o pouhý doplněk lokální ekonomiky, a to doplněk výrazně menšinový, takže zvědavých očí, čekajících jak to dopadne, bude mnohem víc než přímých účastníků.

Návrat k počátkům

Výraz „lokální“ ovšem Boik používá dost americky, když začíná na úrovni osídlení 100 tisíc lidí. I kdyby se na začátku zapojilo jen pět procent obyvatel takové „lokality“ (nejspíš těch, kdo jsou v největší tísni, spolu s těmi, kdo trpí největším přetlakem nadšení pro sociální inovace), bylo by jich dost.

Vzhledem k náročnosti projektu však Boik zároveň předpokládá, že na začátku se začne i shora. Chce spojit nejlepší programátorské a další tvůrce z celé země, aby připravili nejen potřebný systém elektronické měny a přímého rozhodování, ale vymyslili i další pravidla a dílčí projekty, které dají prvním „společnostem s principy“ zdarma k dispozici.

Často se přitom dovolává étosu americké revoluce, života prvních osadníků Nového světa a jejich pokusu odříznout se od zkaženosti kastovnické, hrabivé, tmářské a podvodnické Evropy. Připomíná, že původní řešení těchto průkopníků (pioneers), republika samosprávných obcí, zpětně ovlivnilo i evropské reformátory a revolucionáře. I nyní jde o to vytvořit „ostrov pozitivní deviace“, který by byl způsobilý vyvolat nákazu a experiment šířit.

Konstrukční prvky

Vraťme se k základním konstrukčním prvkům „společnosti s principy“. Tvoří je:

Nový systém lokální měny zvaný Token Exchange System. Jedná se o elektronickou měnu token, která v této společnosti obíhá souběžně s dolarem (národní měnou). Používá se podniky i jednotlivci k nákupu zboží a služeb a jako zdroj pro financování místního rozvoje a komunitárních služeb.

Nový typ společensky odpovědné podnikatelské jednotky zvaný Principled Business („podnik s principy“). Je to kříženec ziskové a neziskové organizace. Podobně jako ty neziskové sleduje společenskou prospěšnost. Od ziskových pak přejímá hospodářskou soběstačnost, nechce se spoléhat na dotace. Jednotlivé „podniky s principy“ soutěží o bezúročné investiční půjčky poskytované „společností s principy“. Přitom působí ve společném prostředí se standardními podniky.

Nový typ místní vlády založený na kolaborativní přímé demokracii zvaný Collaborative Governance System. Členové sami vytvářejí potřebná pravidla a předpisy v otevřeném procesu řešení problémů. Ve „společnosti s principy“ jsou členové zároveň zákonodárci. Z operativních důvodů může být řízení denního provozu a drobnější rozhodování svěřeno radě, ale hlavní věci rozhoduje celé členstvo prostřednictvím uživatelsky přátelské internetové aplikace.

Boik informuje, že síť jednotlivců a organizací, která chce něco takového vytvořit, už vzniká. Informace je možné najít na internetových stránkách www.CreatingSustainableSocieties.com. Pokrok by měla zachytit další kniha, kterou Boik slíbil na konec letošního roku.

Právní prostředí Spojených států tento projekt umožňuje, pro naše prostředí zatím takový rozbor nemám. Americké řešení vychází ze zákona JOBS (Jumpstart Our Business Startups) z roku 2012, který uvolňuje crowdfunding pro vznikající podniky až do milionu dolarů bez obvyklého prospektu a povolení kapitálového dozoru. Jsou tam však omezení na straně poskytovatele zdrojů v rozmezí od 2 do 10 tisíc dolarů (podle příjmů). Ale jedná se o nabídku cenných papírů, nikoliv bezúročné investice jako u „společnosti s principy“.

Token Exchange System je koncipován jako místní měna a nepřipouští jakýkoliv transfer tokenů do jiných regionů. Není také součástí nějakého schématu sdílení zisku. Členové neinvestují do akcií nebo úročených půjček. Společnost neumožňuje obchod s tokeny za dolary, je to dokonce zakázáno. Konečně, nejde sice o neziskovou organizaci, ale může být organizována jako jedna z nových sociálně odpovědných korporací (třeba jako Benefit Corporation, umožňující sledovat i jiné než ziskové cíle).

Použití lokální měny také není cestou k obcházení daňové povinnosti. Lze využít pravidla pro výpočet daně, jaká platí třeba pro barterové obchody.

Slabiny standardní ekonomie

Honba za ziskem. Základním motivačním prvkem standardního modelu je úzký zájem jednotlivce. Manažeři jsou nuceni vykazovat neustálé přírůstky zisku, jejich horizont je sevřen v zajetí čtvrtletních výkazů. Akcionáři mají nějaký čas radost, ale společnost trpí.

Ve „společnosti s principy“ není individuální zájem vyloučen, mzdy jsou závislé na hospodářských výsledcích apod., ale drží se to v rozumných mezích. Přitom se sledují i širší cíle, na které se orientují další motivátory.

Vznik nesouměřitelných nerovností a koncentrací bohatství. Obrovské bohatství se koncentruje do rukou malého okruhu osob, korporací a investorů, a spolu s tím vznikají i nespravedlivé politické výhody. Tento systém se automaticky vyhrocuje pomocí nezadržitelně rostoucího úročeného dluhu vyžadujícího bezohledný růst zisku.

„Společnost s principy“ není závislá na zisku, protože se opírá především o neúročené investice. Vedle toho si předem stanovuje mzdové rozpětí mezi nejvýše a nejméně placenou prací. Snaží se tak předejít diktátu všemocného bohatství.

Vznik monopolů, které jsou příliš velké, aby směly padnout. Monopol není nehoda, cílem každého manažera je vyhledávání jedinečného prostoru, kde unikne konkurenci a usnadní si stálý růst zisku. Dosahuje toho i pohlcováním konkurence, až dosáhne takové velikosti, že případné selhání by ohrozilo systém. V takovém případě lze počítat se státní pomocí. To byl ostatně jeden z důvodů financí a dlužnické krize, kdy se stát zadlužil při záchraně bank, které na to spoléhaly a hazardovaly v obchodech s „toxickými aktivy“.

„Podnik s principy“, který vznikl na pomezí neziskového sektoru, se snaží programově takové snaze vyhnout i tím, že si předem stanoví limit případného rozrůstání. Je to privátně vlastněná organizace, jejímž základním cílem je obživa členů prostřednictvím podnikatelského příjmu. Také investice jsou ekonomicky racionální, protože vzejdou ze soutěže projektů, pro které jsou připraveny bezúročné investice. Ale tyto projekty obsahují i záměr, jak budou půjčky a jejich výnosy použity a jaká je cílová velikost projektu. Půjčky jsou návratné. Dlužník uzavírá kontrakt se „společností s principy“. Změna kontraktu je možná, ale musí být znovu schválena členy.

Korporace jsou netransparentní. Zákon sice nutí veřejné korporace zveřejňovat základní výkazy o bilanci a zisku, ale málo se dozvíme o dalších podstatných vlivech, například o jejich politických aktivitách a prevencích, nemluvě o většině negativních externalit.

„Podnik s principy“ je radikálně transparentní, už od kolébky, kdy předkládá podnikatelský záměr na internetu, aby získal od členů bezúročné investice. Musí také vykazovat řadu podstatných informací nad rámec běžného účetnictví, jako jsou externí dopady na prostředí a společnost. Smyslem těchto výkazů je cílevědomé zlepšování prostředí a obce.

Korporace mají přehnaný vliv na politiku a volby. O tom si v Česku zvláště teď, kdy prožíváme politický nástup velkopodnikatelů a prakticky všechna média přešla pod přímou či nepřímou kontrolu nemediálních miliardářů, nemusíme moc vyprávět.

„Podnik s principy“ nemá zakázané politické působení, ale pokud má politické priority a chce přispívat nějaké straně, musí to uvést už v podnikatelském záměru, se kterým se uchází o investici. Všechny tokeny jsou přitom registrované, takže lze vysledovat jejich oběh „společností s principy“.

(Příště – Jak to může fungovat)