Vysoký rozpočtový přebytek, který v srpnu znovu prolomil rekordní úroveň, je částečně způsoben tím, že státní výdaje jsou zatím o 19 miliard korun nižší než v loňském roce. Když se podíváme na ty kapitálové, tedy na tvorbu něčeho nového a trvalého, klesly dokonce o 30 miliard korun. Ale je nepochybné, že rozpočtový přebytek signalizuje hlavně lepší výběr daní.

O výběru daní se dozvídáme každého prvního v měsíci ze statistik Měsíčního pokladního plnění státního rozpočtu. Najdeme je na webu MF, na stránce, kterou najdeme po krocích Úvodní stránka, Veřejný sektor, Státní rozpočet, Plnění státního rozpočtu. Měsíční pokladní plnění je postupně přiřazováno v tabulce pro běžný rok, a po roce se pak zařadí do archivu. Archiv si vyvoláte dole na stránce. Můžete tak sáhnout i hluboko do minulosti, i když starší data obvykle ještě prošla revizí a je lepší je čerpat ze Státního závěrečného účtu. Píšu to tak podrobně proto, že to stojí za čtení.

Údaje o státním rozpočtu přitom nepostihují všechno, protože klíčové daně jsou dělené. Vybírají se jen jednou a výtěžek se rozděluje jak do státního rozpočtu, tak krajům a obcím. Chceme-li se podívat na úplnější obraz, projeďme měsíční zprávu až k tabulce, jak si stojí celkový, tedy celostátní výběr daní.

Od ledna do srpna 2016 se celostátně vybralo na daních o 37 miliard korun víc, sociálního pojištění o 15 miliard a zdravotního skoro o 7 miliard. Dohromady tak máme 60 miliardový přírůstek daňových příjmů, to je o 6,6 procenta víc než v loňském roce.

Je to výsledek hospodářského růstu? Jen částečně. Porovnejme to s loňským rokem. Roku 2015 vzrostlo HDP v nominálních hodnotách, v holých korunách bez dalšího přepočtu, skoro o 5,6 procenta. Tomu zhruba odpovídal i přírůstek daňových příjmů a pojistného (5,4 procenta). Letos ekonomika roste jen zhruba polovičním tempem, protože skončil rekordní příliv evropských fondů, kterým byla našlehána značná část loňského výsledku. Přesto je přírůstek vybraných daní a pojistného vyšší než loni. Závěr je jasný, lidé platí víc.