Poptávka po bytech obvykle dostává impulz od vyšší porodnosti. Tak to bylo po vstupu do EU jako reakce na to, že se nám konečně začalo žít lépe. Když si vzpomeneme na tehdejší růst ekonomiky, a ještě jej zkombinujeme s posilující korunou, za 8 let od roku 2000 vzrostla dolarová hodnota HDP ČR na čtyřnásobek (!!), a najednou se začalo rodit o dvacet tisíc dětí víc.

Zatímco roku 1998 vlhčilo pleny jen 91 tisíc novorozenců, roku 2008 se tomu věnovalo 120 tisíc nových občánků. Také nyní ekonomika roste a počet miminek začal zvolna přibývat. Už se téměř vyrovnal 115 tisícům z roku 2007. Pokud je to začátek trendu, nabízí se logická otázka – kde budou bydlet?

Startovní pozice je mizerná, stavebnictví nejvíc utrpělo po hospodářské krizi, kterou jsme si protáhli politikou nesmyslných škrtů vlád ODS. Když přidáme devalvaci koruny od ČNB, ještě roku 2015 jsme měli HDP v dolarech o pětinu chudší než roku 2008. Počty dokončených bytů v bytových domech spadly skoro na polovinu, než se trochu vzpamatovaly. A výstavba bytů v rodinných domech, která je tradičně větší, se drží dole dodnes. Souhrnné číslo všeho nového bydlení (i se všemi přístavbami a nástavbami) se k někdejší nabídce 36 tisíc bytů ročně (2010) zatím přiblížilo jen na 29 tisíc. Staví se tedy o sedm a více tisíc bytů ročně méně, a to už osm let.

Znalci ovšem vědí, že bída nese. Nedostatek bytů zvyšuje ceny realit. Z krize jsme si přinesli úrokové míry blízké nule, takže úvěry jsou prakticky zadarmo. Přirozeně, že banky půjčí jen těm, kdo mají peníze. A tyto peníze lze zhodnotit nákupem bytů k pronajímání, což dále zvyšuje napjatou poptávku a cenu. Z toho plyne i vysoká úroveň nájemného. A vysoké nájemné zase přihnojuje úrodné lány lidského neštěstí, sklizeň obrovské veřejné pomoci nešťastníkům v polorozpadlých ubytovnách.

Krátce, točí se tu obrovské prachy, do kterých se vládě nechce sahat. Chce trochu pomoci potřebným, ale nechce moc radikálně kazit kšefty nebezpečných nenasytů. To je možná klíčem k záhadě, proč je nabízená vládní podpora sociálního bydlení tak nákladná, a zároveň prakticky bezvýznamná.