Zbyněk Fiala: Zájmy České republiky

01.12.2016 9:43 | Zprávy
autor: PV

Setrvání v jádru Evropské unie je v našem národním zájmu, vysvětloval bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla na pražské mezinárodní konferenci o budoucí pozici ČR v EU. A být v jádru znamená mít euro.

Zbyněk Fiala: Zájmy České republiky
Foto: archiv
Popisek: Zbyněk Fiala

Bylo to poprvé po dlouhé době, kdy se někdo pokusil na veřejnosti formulovat zájmy České republiky v Evropské unii. Tématu se ujal Vladimír Špidla, i proto, že jeho útvar poradců premiéra na strategii ČR pilně pracuje. Ale tady šel zřetelně dál, než co se dalo vyčíst z dosavadních verzí.

Ve svém výkladu na pražské mezinárodní konferenci, kterou připravilo Evropské hnutí a německá nadace FES, začal u megatrendů. Patří sem především rozpad Sovětského svazu - který probíhal v době nástupu eura. S tím se při přípravách společné měny nepočítalo, ani s tak rozsáhlým rozšířením EU, které pak následovalo.

Všechny důsledky rozšiřování EU o postkomunistické země nebylo možné předvídat, ale byla to strategická volba. Vynořil se cíl stabilizovat Střední Evropu, a tak se přijalo rozhodnutí. Nebylo samozřejmé, byla tu spousta napětí, třeba mezi Slovenskem a Maďarskem nebo mezi Polskem a Pobaltím. Nevíme, kam by to došlo, kdyby tyto země nebyly vtaženy do evropského klubu. Ale víme, co se stalo v Jugoslávii.

Následovala příprava ke vstupu, transformace, legislativní smršť a zvládnutí celého procesu. Úspěch se však rychle změnil v problém, protože na úspěch je třeba navazovat. Problém spočíval v tom, že rozšíření se postavilo do cesty evropské společné měně, která naopak vyžadovala prohloubení integrace a její zakotvení v Ústavě pro Evropu. Důsledky rozšíření však vytvořily situaci, ve které nebylo možné ústavu přijmout. Vznikla obava z konkurence laciné práce z východu, z přílivu „polských instalatérů“. Francouzi proto ústavu odmítli v referendu.

Pokračování EU bez ústavy znamenalo, že nebudou posilovány unijní instituce a musí být nahrazovány mezivládním jednáním. To není nic snadného u 28 zemí s tak velkými rozdíly. A byl tu další problém. Unie se rozšířila, ale nezměnil se rozsah evropského rozpočtu. Okrajové země se musely s námi dělit. A tyto země – Španělsko, Portugalsko, Řecko, možná i Irsko- pak postihla krize z roku 2008.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Ekonomika

Když se pyšníte tím, jak díky vám roste naše ekonomika, jak vysvětlíte, že to nepociťuje většina z nás, a že naše mzdy nerostou nebo jen minimálně, a že se naše životní úroveň propadá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Naši rádoby válečníci zase kňučí

13:57 Jiří Paroubek: Naši rádoby válečníci zase kňučí

Ještě než se Andrej Babiš stačil vrátit z Bruselu, začalo strašlivé kňučení činitelů bývalé vlády a …