V duelu na Radiožurnálu Miloš Zeman dále řekl, že by chtěl do Bankovní rady i někoho z analytiků ČMKOS jako jsou Martin Fassmann nebo Jaroslav Ungermann. Důležité je, že couvl od úvah o preventivním úderu proti Íránu.

Miloš Zeman vleče do volebního souboje obrovské závaží obav, že si to chce jen vyřídit se „zrádci“. Proto považoval za nutné uvést v prvním duelu s Karlem Schwarzenbergem, který se odehrál na rozhlasových vlnách Radiožurnálu, citát z knihy Pavla Rychetského, že jako premiér „vždy respektoval, když byl ve vládě přehlasován a nikdy se nemstil“.

Karel Schwarzenberg (podobně jako Zeman) potvrdil podporu federalizaci EU, vyhnul se slibům sociálních jistot („prezident na to nemá pravomoce“), chtěl by většinový systém ve sněmovních volbách a váží si ekonomů Miroslava Zámečníka a Zdeňka Tůmy.

Na Teherán?

Klíčovou otázku – byť padla až úplně na konec - položila politoložka profesorka Vladimíra Dvořáková. Týkala se obav, zda by se Zeman nechystal k nějakému preventivnímu úderu na Írán, jak to o něm v poslední době koluje. Nechystá. Byla to prý podmíněná úvaha. Kdyby Írán, který je „jednoznačně ovládán náboženskými fanatiky“, měl jadernou bombu a vyhrožoval útokem na Izrael, pak by Zeman „nemohl vyloučit preventivní úder na iránské odpalovací rampy nebo jaderná zařízení“. Ale poukázal zároveň na „fatwu“ íránského duchovního vůdce ajatolláha Chameneího, že Írán se k získání atomové bomby nechystá. „Je-li tomu tak, a bude to podrobeno kontrole, pak by byl takový úder zbytečný.“

Profesorka Dvořáková se ptala také na bombardování Jugoslávie, se kterým Zemanova vláda souhlasila krátce poté, co jsme vstoupili do NATO.