Miniorweliáda
Rozsvítily se obrazovky a pro názorové sjednocení rozdělené masy obyvatel se opět vysílá Nenávist. Komentátorský program „Dvě minuty Nenávisti“ se dlouhodobě příliš neobměňuje. Na Dvou minutách Nenávisti nebývá tak hrozné, že jim člověk přihlíží, ale že není možné nezapojit se… Z čvachtavé televize (čt) občas vytéká samochvalná zpráva výsledků agenturních socio-výzkumů, které třeba tvrdí, že podlidé u nás mají všeho dost, například čt zpravodajství i recyklovaných pořadů. Ilustrováno limerickem: Kořala Tullamore z Bechyně v diskusích šíří nenávist více než povinně. Míra nezná v ničem míru, dští špinící síru a při tom tváří se vždy nevinně. Před zakončením čvachtavého vysílání Nenávisti se na monitorech rozzářilo heslo dne i týdne NENÁVIST JE LÁSKA.
Náčrt taktiky k provokování nenávisti
Pro podněcování občanů k nenávisti je důležité označit nepřátele; jsou jimi například zahraniční agenti i domácí odpadlíci od víry nejpravější. Pro motivace propagandistů jsou nepřátelé spásonosným organismem. Kacíř cosi řekne a roztočí se mediální vír – roztrhat, obrátit naruby, oznámkovat; ještě nezapomenou natisknout nálepky a Strážci čistoty je rázně přidělí, například sráč (prezident), lůza (občané, jeho voliči)… Hulvátství je vlastním portrétem svých původců. Takto primitivně funguje mašinérie parazitismu, jenž je vyživován ztělesněnými nepřáteli.
Z celků různých promluv propagandisté vyzobávají drobky jednotlivostí. Myslet je tu nežádoucí, proto se případné složitosti stlačí do hesel a titulků reportérské kachnořeči (duckspeak dle Orwella) tj. neověřované bulvární zprávy, aby nevzdělanci, venkované i staří lidé pochopili, co si mají o nepříteli myslet. Osvědčilo se cílení Nenávisti na osobu, nikoli pokoušení se o analýzu a interpretaci faktů (factum = čin). Pro manipulování veřejného mínění se užívají ideologické fikce, jež zdůvodňují cokoliv, právě bez určitého dotyku s fakty. Pěstovat nenávist ke konkrétní osobě je ověřená metoda odvozená z totalitní praxe. Reálně se hraje partie o to, kdo získá zbytkovou moc. Že by se nepřátelé někdy vypařili, je iluze. Chtějí-li Nadlidé, částečně pseudoelity, udržet svůj vliv na veřejné mínění, musejí ze svého náhledu vnutit podlidem stav mysli v podobě řízeného šílení davů…
Nikdo a nic nerozděluje společnost tak, jako z minulosti zděděné a nadále oživované schéma binárního vidění a tázání typu – pravice, anebo levice?, aniž by bylo objasněno, co ona slova dnes obsahují. Básník Ernst Jandl na takovou otázku trefně odpovídá: „Vplavo a vrevo se nedá zaněmňovat.“ Šestým dnem Týden Nenávisti nekončí…
Vztek je sopka
V lekci výtvarné výchovy na základní škole měli žáci 7. ročníku příležitost výtvarně vyjádřit téma Záporné lidské vlastnosti a stavy. V úvodní motivaci vedl vyučující s dětmi diskusi, které konkrétní záporné lidské projevy znají, jak se projevují a z čeho asi pramení. Poté si každý žák mohl svobodně zvolit barevný podklad, jakož i barevnou škálu pro svoji malbu jedné, jím vybrané, lidské vlastnosti. Na závěr lekce se rozvinula krátká rozmluva nad celkem i nad jednotlivými malbami. Pedagog pak ukázal a komentoval nejvýraznější práce. Pochválil výtvor, kde žák k malbě napsal VZTEK JE SOPKA (viz ilustrace). Ocenění spolužáka se třída sborově zasmála. – Proč se smějete? Někdo vykřikl: Vždyť on nic neumí! – Jak to neumí? Odpovídali: Naše dřívější paní učitelka to tak vždycky říkala…, vždyť je to ošklivý…, přece nemíval pěknou známku…
Příklad s ilustrací nechávám příjemcům otevřený pro osobní interpretace; náhled lidí nepodceňujme. Úvodní citát, který se jeví být i dnes platným, drobně upravuji: Nenávist je zastaralý vztek.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
