Neměl ale tak velkou hotovost, proto vyplatil zálohu 200 milionů a zbytek měl splácet po 15 milionech měsíčně. Brzy ale přestal splácet. Vznikl obrovský dluh. Slyšel jsem ho dvakrát potvrdit reálnost jeho existence před trestním soudem. Místo splácení vyvolal v říjnu r.2014 trestní řízení proti pětici nevinných lidí. Nařkl věřitele, že ho nechal unést do své vily, kde v obavách o život podepsal listinu, která věřiteli usnadnila vymáhání dluhu. Kdyby „dostal věřitele do tepláků“, mohl by možná listinu zneplatnit. Ale všichni obžalovaní postupně dosáhli zproštění obžaloby. Poslední byl společník- věřitel, pravomocně zproštěný 14. prosince 2022. Za víceleté trápení pětice pravomocně zproštěných nestihl oznamovatele žádný trest.

Zproštění obžaloby otevřelo věřiteli cestu k vymáhání dluhu. Veledlužník vytvořil bajku, podle které zproštění obžaloby bylo ve skutečnosti přehmatem Vrchního soudu v Olomouci, který přikázal nalézacímu soudu postup podle zásady „in dubio pro reo“. Bajku vyprávěl každému, kdo byl ochoten mu naslouchat, a to včetně vlivných politiků. Je výřečný a přednáší svou bajku sugestivně. Platil novináře, nechal vydat pomlouvačnou knihu, jejíž distribuci ale zakázal soud. Kupodivu se ho nikdo neptá, kdo ho unesl, když kromě něho nikdo únosce neviděl a chudáky, předestřené policií, nalézací soud pravomocně zprostil obžaloby. Stále doufá, že se mu podaří obnovit trestní stíhání věřitele a odvrátí od sebe hrozbu splacení dluhu, který během času vydatně nabobtnal. Zatím se snaží soudní řízení zdržovat. Obvodní soud pro Prahu 4 je trpělivý, vychází mu vstříc. Dále se veledlužník snaží vtáhnout do sítí svého vlivu další politiky. Jeho posledními „přáteli“ se měli stát pánové Petr Macínka, Filip Turek (kdysi přítel zločince Ivana Jonáka) a Tomio Okamura, jež podporoval ve volební kampani. Jeho podpora jim na důvěryhodnosti nepřidala.

Dlouho netušil, že se na něho valí jiné nebezpečí. Kdysi dávno na něho a jeho kumpány podal trestní oznámení Finančně analytický úřad kvůli podvodu se škodou převyšující 100 milionů Kč. Případ převzala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Policie nejdříve podezření prověřuje postupem podle zákona o policii, pak zahájí úkony trestního řízení. Potud je její činnost neveřejná. Ani podezřelý o ní nemusí vědět. Až 7.prosince 2021 udeřilo: NCOZ vydala usnesení o zahájení trestního stíhání. Zprávu o tom přinesl regionální tisk. Obviněný si později „přilepšil“ tím, že zaplatil svědkovi za změnu výpovědi. Trestní stíhání dosud trvá.

Veledlužník pak do svých filipik proti „pachatelům“ zproštění věřitele obžaloby přidal NCOZ: nemá-li důkazy, prostě si je vymyslí. Kdyby četl mé články, věděl by, že Vrchní soud v Olomouci mu nijak neublížil, protože v důkazní situaci „únos bez únosců“ neměl jinou možnost než druhý odsuzující rozsudek zrušit. Pokud někdo poškodil veledlužníkovy zájmy, byli to zlínští policisté, kteří nesplnili zadání dodat usvědčitelné „únosce“. Ostatně soudce, který vydal druhý rozsudek, se přede mnou vyjádřil, že je nešťastný, že musel tento rozsudek vydat. Je možné, že tušil, že u odvolacího soudu neobstojí.