Je to proces, výjimečný politickým pozadím, významem bývalého postavení pana  obžalovaného a možným vlivem na osud ministra vnitra. Česká republika se díky němu opět stala aspoň v něčem evropskou jedničkou, neboť trestní stíhání policejního prezidenta je vskutku neobvyklý úkaz.

Z vývoje dokazování jsem usuzoval, že by Petr Lessy měl být zproštěn, nebo by mělo být jeho trestní stíhání zastaveno. Přesto jsem rozsudek očekával s napětím. Kromě toho, že jsem se mnohokrát přesvědčil o nevypočítatelnosti soudů, měl jsem informaci z „obvykle dobře informovaného zdroje, který nestojí o zveřejnění“, že pan soudce dostal na vybranou: buď odsoudí Petra Lessyho a vyslouží si  přeložení k vyššímu soudu, nebo jej zprostí a zablokuje si kariéru na věky věků.

Nebudu se zabývat souvislým popisem průběhu závěrečného dne hlavního líčení. Čtenáře odkazuji na velmi přesnou zprávu Milana Holakovského v Deníku ze dne 16. května 2013.

Časová blízkost nového vývoje v kauze Víta Bárty a Jaroslava Škárky se zakončením Lessyho procesu vybízí ke srovnání obou kauz.

Policejní prezident je podstatně významnější figura než poslanec, který je předsedou malé politické  strany, a zneužití jeho úřední pravomoci – pokud by se prokázalo – by bylo závažnější než sporné nakládání s poslancovými soukromými penězi – pokud by se ovšem jeho nezákonnost prokázala. Přesto se veřejnost a novináři o Lessyho proces zajímali velmi střídmě, zatímco prvostupňové řízení s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou připomínalo velký on- line kabaret.