V článku „ Jak se dělá monstrproces“, původně vyžádaném, ale nevydaném Lidovými novinami jsem se pokusil shrnout základní poznatky, nutné pro orientaci v něm. Navázal jsem pak dalšími články, jež jsou dosažitelné na internetových stránkách spolku Šalamoun a leckde jinde, v nichž jsem komentoval vývoj kauzy na základě poznatků, získaných v soudní síni.

Po dlouhé přestávce (poslední jednání hlavního líčení se konalo 24. září 2014) většina účastníků „monstrprocesu“ se 19.ledna 2015 opět sešla v soudní síni. Dvě obžalované se z účasti omluvily s tím, že souhlasí s jednáním v jejich nepřítomnosti, jsouce ovšem zastoupeny obhájci. Rozruch vyvolal jeden z klíčových obžalovaných, který se omluvil z účasti s odkazem na vážné zdravotní potíže s nejistým vývojem. Nesouhlasil však s tím, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti.

Obhájci navrhli odročení s tím, že asi během měsíce by upřesnili odhad trvání nepřítomnosti pana obžalovaného. Vzhledem k závažnosti jeho zdravotních potíží soud nemohl žádost o omluvení nepřítomnosti odmítnout. Naproti tomu by vyhovění požadavku obhájců prakticky znamenalo odročení na neurčito. Soud se vyhnul zrušení zahájeného jednání vyloučením věci nemocného do samostatného řízení. Tím se „monstrproces“ rozštěpil na dvě větve. Soud vyřešil problém pro tuto chvíli, ale zvětšil jeho pracnost a průtahům patrně nezabrání. Až se pan obžalovaný vrátí na lavici obžalovaných, soud s ním bude muset projednat znova důkazy, provedené v jeho nepřítomnosti, a dát mu možnost se k nim vyjádřit. Pak pravděpodobně obě větve opět sloučí. Teprve pak dojde na závěrečné řeči a vynesení rozsudku. Postavení pana obžalovaného v procesu je tak významné, že si jako laik nedovedu představit, že by soud mohl případ uzavřít bez rozhodnutí o jeho vině.